reklama
 
 

Přistupte na boží hru a naprogramujte si dítě

12. 10. 2007
Foto: Radek Wohlmuth
Silvie Vondřejcová ukazuje na Art Wall umění sebezpytu

Recenze - Art Wall Gallery, která už třetí sezónu funguje v kamenných rámech opěrné zdi na nábřeží kapitána Jaroše, má na kontě další zásek. Poděkovat za něj může absolventce VŠUP Silvii Vondřejcové, která pro tento prostor připravila projekt Otázky.

Rozhodně patří k tomu lepšímu, co tato zeď kdy na svém hřbetě kdy nesla - přestože jde o "pouhý" derivát její předchozí práce. Přestože je na každém panelu hrubka a přestože se tady - tak, jako na každém jiném projektu, který vyžaduje alespoň trochu času a soustředěné pozornosti - podepíše místo, které je vším jiným než oázu klidu.

Vondřejcová  (1976) pracuje s písmem ve veřejném prostoru už poměrně dlouho a interaktivní projekty, které svým přesahem nenásilně zasahují z jejího do života ostatních lidí, jsou pro ni typické.

Další snímky projektu najdete ZDE

Stačí připomenout její diplomovou práci s názvem Omezení. Půl roku si každý měsíc určila vždy jedno dobrovolné omezení nemluvila, nesedala si, chodila pěšky... Proto, aby jejímu chování všichni rozuměli, nosila tričko s nápisem, co zrovna ne/dělá. Projekt Okradená zase spočíval v tom, že po traumatizujícím zážitku nastříkala na chodník nápis Na tomto místě jsem byla dne 7. 7. 2004 ve 22.22 okradena.

I Otázky vycházejí ze staršího projektu, který vznikl v roce 2004 pro časopis Respekt. Také on měl podobu osobního dotazníku, ve kterém jste mohli zatrhnout kdy, kde a s jakými dispozicemi do života byste se chtěli narodit. Nebylo těžké zatrhnout ideální kombinaci, ale účelem bylo nepřesáhnout 60 bodů - a to už mohl být problém. Člověk tak musel chtě nechtě pracovat "proti sobě" a zvolit chudobu, "nevýhodnou" rasu nebo umřít mladý.

Ještě větší morální dilema představuje sedm dotazů na sedmi panelech projektu Otázky. I tady autorka vyšla z osobní reality. Idea vznikala v průběhu jejího těhotenství a dotazník se tentokrát týká právě "výběru" dispozic budoucího dítěte.

Vondřejcová se ptá na volbu vlastností, které by měly u dítěte převažovat, a oblast, v níž by se mělo proslavit; stejně jako na to, jaký fyzický handicap by vám na něm vadil nejméně, nebo na to, co by pro vás bylo mu v dospívání nejsnazší tolerovat. Jako alternativy v tomto případě nabízí drogy, homosexualitu, promiskuitu a náboženský fanatismus.

Stejně nevinně vás vyzve, abyste zvolili, jestli má okolí vaše dítě vnímat jako hloupé nebo ošklivé. Panely jsou ostře žluté a v záhlaví každého z nich je fotka plodu z ultrazvuku. Ten obrázek je víc než sugestivní.

V tomto případě se sice odpovědi nebodují, ale to vlastně ani nevadí: past představují samy otázky. Ve své podstatě je ukrutná každá z nich a hlavně celý princip. A co je nejhorší? Představa, že byste mohli ty odpovědi u toho ultrazvuku opravdu zatrhávat.

V okamžiku se vám v hlavě vyrojí slova jako klonování, genetické inženýrství a spousta dalších. O tom, co to všechno znamená,  nemusíte ani přemýšlet, stačí přistoupit na "boží" hru a odpovídat. Potom si zrekapitulovat, co jste zatrhli a hned budete vědět, co jste zač.

Trocha statistiky, trocha sociologie, trocha psychologie a je tu umění sebezpytu.

Silvie Vondřejcová: Otázky. Art Wall, nábřeží kapitána Jaroše, Praha 7. Výstava trvá do 20. října 2007.

autor: Radek Wohlmuth | 12. 10. 2007

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama