Recenze - Ubu se baví je vlastně depresivní komedie. Hodinu a půl se koukáme do uzavřeného prostoru letadla a herci k nám sedí zády. Jejich cestu z Prahy do nikam doprovází nervní zvuková kulisa. To k radosti nepřispívá. Když ale mezi pasažéry vstoupí kapitán letadla, je o zábavu postaráno.
Výchozím bodem nové inscenace, kterou se souborem Divadla Na zábradlí nastudoval režisér Jiří Havelka, je situace. Skupina pasažérů nastupuje do stroje společnosti U.B.U. Dostaneme poučení o bezpečnosti, nabízí se „ryba nebo kuře, káva nebo čaj". Až po chvíli se kolem jednotlivých postav začne stavět jednoduchý příběh.
Dva páry míří na dovolenou, lékař jede zachraňovat nemocné, vědec cestuje na kongres, syn v doprovodu matky letí poznat vlastního otce a podnikatel musí být co nejdřív na veletrhu. Problém je, že každý to má na jiném konci světa. A přitom jsou společně na palubě jednoho letadla.
Říká se, že když při premiéře Jarryho Krále Ubu v roce 1896 zaznělo na jevišti slovo merdre, což zní v českém překladu „hovnajs", byl to skandál. Na Zábradlí několikrát zazní „píča" a nikomu to urážející nepřijde. Smích z publika naopak doprovodí scénu pěstního souboje o to, kdo píčou je, a kdo není.
Název vykládá vše: Ubu se baví. Inscenace uvažuje o divadle jako hře, při které vznikají situace, a ty jdou spojit dohromady s přesahem. Je to kabaret v kulisách činoherního divadla.
Posuďte sami: Pavel Liška hraje postavu méně bystrého hocha Vaška, který jede za otcem do Austrálie. Přitom Václav se jmenuje i chlap přes uličku. Další Václav sedí za ním, Václav vedle něho je v podání Leoše Nohy kreténem od pohledu. Ještě jednou Václav, to je ten, co jede zachraňovat Afriku. Všechny dámy se jmenují Eva. Do toho je přimíchaná lžička z teleshoppingu, která téhle cestě ozvláštněné slavením Silvestra dává chytré tajemství.
Každý z deseti herců na jevišti má daný typ postav a ví, co s ní. V paměti zůstane Marie Spurná a její lechtivé číslo „ze základky" i rozený kapitán šprýmař Čtvrníček. Ubu se baví hraje s co možná nejpestřejší škálou figur a situací v nejasném čase a prostoru. Primárně je to zábava, podprahově deprese. Konečná výpověď je tíživá: přes všechno veselí nemáme život ve svých rukách. Stačí odevzdat palubní lístek, pak někdo vyhodí černou skříňku a - šmytec.
Takto sepsaná zpráva o inscenaci Ubu se baví ovšem může být za půl roku úplně mimo. Kabaret je živý organismus, který nás nutí uvažovat ve zkratce a vnímat ostré rozdíly - zábava/prázdná existence/zábava/prázdná existence/zábava/prázdná existence...
Ubu se baví. Koncept Jiří Havelka, Zdeněk Janáček a Dáda Němeček, dramaturgie Ivana Slámová a Zdeněk Janáček. Scéna Dáda Němeček, projekce Prokop Bartoníček, kostýmy Lela Geislerová, hudební design MIDILIDI, režie Jiří Havelka. Hrají Natália Drabiščáková, Kritina Maděričová, Gabriela Pyšná, Marie Spurná, Petr Čtvrtníček, Ladislav Hampl, Pavel Liška, Leoš Noha, Václav Petrmichl, Josef Polášek a další. Česká premiéra 22. února 2010 v Divadle Na zábradlí.
