Praha  - Začíná další ročník výstavy současného umění Prague Biennale. Návštěvníkům v pořadí pátá přehlídka nabídne tvorbu 200 umělců z 25 zemí světa. Jejich práce zaplnily dvě patra dvanáctiposchoďové modřanské haly Microna včetně přilehlého atomového bunkru z roku 1984.

Letošní Prague Biennale, které se koná do do 11. září, je rozděleno do tří velkých sekcí ve třech oddělených prostorách: Expanded Painting, Art In General, Focus Italy. Tyto tři sekce zabírají prostory 9. a 10. patra plus krytu a jsou dále rozděleny do podskupin. Součástí je Prague Biennale Photo, které představí práce mladých fotografů z celého světa.

Jednotlivé podsekce a instalace jsou umístěny v téměř komorních prostorách nejvyšších pater modřanské haly, kde se kdysi vyráběly díly do letadel. Jednotlivé "pokoje" okupují desítky maleb, skulptur, světelných instalací, grafik, kreseb, fotografií, videoinstalací a filmů.

"Naším hlavním cílem je nejen představit vycházející hvězdy současného umění, ale také nabídnout to nejzajímavější z umění, které často a neoprávněně stojí na pokraji zájmu ," říká ředitelka projektu Helena Kontová s tím, že tahákem přehlídky je indická instalace, na které se podílelo na 22 tamních umělců.

Mezi vystavujícími autory jsou například Ylva Oglandová, Oliver Clegg nebo Philip Hale. Nechybí ani zástupci české scény, Eva Koťátková nebo Milena Dopitová. V podzemí jsou zejména autoři, kteří se do Čech přistěhovali z různých koutů světa. Svým dílem tak návštěvníkům zprostředkují pohled minority.

Prague Biennale se v Modřanech objevuje vůbec poprvé. Prostory v industriální hale v Karlíně museli organizátoři opustit kvůli změně majitele.

"Microna nám sice vyhovuje, ale chtěla bych tímto apelovat na nového ředitele Národní galerie Vladimíra Rösela, aby zvážil, zdali by si prestižní přehlídka současného umění, která je uznávána i za hranicemi Česka, nezasloužila přesun do více odpovídajících prostor v NG,"  prohlásila Kontová.

Přehlídka by se tak vrátila do prostor, kde se v roce 2003 konal její první ročník. Kvůli sporu s ředitelem instituce Milanem Knížákem se ale další ročníky, které pořádala Kontová spolu s Giancarlem Politim, konaly v Karlíně.

Knížák na jejich iniciativu reagoval tím, že založil vlastní přehlídku - Mezinárodní bienále současného umění, které se později přejmenovalo na Mezinárodní trienále současného umění.