Hru nastudoval J.A. Pitínský, který na první české scéně v minulosti režíroval Maryšu či Naše furianty.
Pitínského prý Šrámkova hra okouzlila svým jazykem. Jediným zklamáním pro něj bylo, že autor napsal dvě verze závěru; tu druhou, spíše antiklerikální, až po sedmnácti letech. Nakonec se rozhodl pro původní lyričtější konec.
"Snažili jsme se, aby bylo vidět, že když nejsou zvony, tak není nic. Potrhaný vztahy, žalostné jednání, zbrklost a neschopnost," říká režisér o hře.
Vesnice tu není malebná a idylická, je poznamenaná válečnými událostmi - ať už je to odchod práceschopných mužů, mobilizace koní, vyhlášky o tom, jak a z čeho smějí hospodyně vařit - na tomto pozadí vykresluje Šrámek atmosféru ticha před bouří.
Když do takové vesnice přijdou vojáci, aby zrekvírovali pro válečné potřeby kostelní zvony, skutečně k pomyslné bouři dojde.
"Šrámek se výrazně vymezil proti stávajícím realistickým konvencím. Jeho hry se vyznačují barvitým lyrickým jazykem, soustředěním na vnitřní život postav, k němuž autorovi slouží bohaté scénické poznámky," říká dramaturgyně Lenka Kolihová-Havlíková.
Diváci uvidí například Jiřího Štěpničku nebo Aloise Švehlíka v roli sedláka Peterky burcujícího ves proti militaristické mašinerii, Taťjanu Medveckou jako jeho těžce nemocnou ženu, která vizionářsky nahlíží pod povrch událostí.
"Z textu na mě sálá velká erotická síla. Vojáci zrekvírují zvony z vesnice a najednou povolí všechny zábrany," uvedla Medvecká.
Jejich dceru, selku Jírovcovou, jejíž muž byl odveden do války a ona, stejně jako tisíce dalších válečných manželek, prožívá těžké chvíle osamění a nelidské dřiny, nastudovala Martina Válková
Ondřej Pavelka se v Národním divadle představí jako válečný veterán, hostující písničkář Václav Koubek si zahraje obecního sirotka Lojzíčka. V dalších rolích vystoupí Josef Vinklář, Vladimír Javorský, Jaromíra Mílová a další.
Před koncem sezony stihnou diváci na Zvony zajít ještě 18., 22. a 25. června