Praha - Film Oko nad Prahou, který právě vstoupil do kin, emotivně zachycuje a hájí boj Jana Kaplického o to, aby se nad Letnou vynořila jeho chobotnice. Výstava zahájená v pátek Centru současného umění DOX v Praze může být dobrým protipólem a doplňkem dokumentu.
Minimálně vyplňuje informační vakuum a ukazuje, že architekt zdaleka nebyl jen autorem návrhu Národní knihovny. Jistě, jeho zařazení mezi „vizionáře moderní architektury" může dál vyvolávat debaty, ale výstava dává i důkazy, že není jen věcí „politického" postoje a osobních sympatií, jak by se to mohlo odpůrcům chobotnice zdát z filmu.
Je pravda, že Kaplický vždy patřil hlavně do skupiny autorů inspirativních a inspirujících; ale zprvu „nerealizovatelné" tvary jeho budov a předmětů postupně začaly vyhrávat architektonické soutěže a dočkaly se i vzniku v reálném světě.
Autorka koncepce výstavy, Kaplického přítelkyně a architektka Eva Jiřičná, přehlídku pojala jako chronologickou cestu jeho životem a dílem, která nabízí zhruba 450 prací. Návštěvník má možnost sledovat na konkrétních instalacích vývoj Jana Kaplického i jeho životní příběh. Název je příznačný - Vlastní cestou.
Celková koncepce přitom nechce jen sumarizovat: má také evokovat Kaplického vizuální svět plný fantazie a elegantních křivek, barev a oblých tvarů. Protože je Kaplický označován jako architekt, který snad nikdy nepracoval s pravým úhlem, zaplnily více než 700 m2 jen objekty zaoblené a zakřivené. Nechybí ani koberec v jeho oblíbené růžové barvě.
Budoucnost byla pro Kaplického tvorbu ústředním tématem i v době, kdy to přestalo být populární. Stejně silným zdrojem jeho tvorby byla příroda, biomorfní tvary. Jeho návrhy jsou futuristické, zároveň odkazují k něčemu pra-základnímu a důvěrně známému.
Prostoru v Doxu dominuje vysoká panelová stěna zakroucená do vlnovky, na níž jsou Kaplického projekty ve fotografiích a nákresech. Vystaveno je rovněž 60 architektonických a vývojových modelů na stolech speciálně navržených pro výstavu. Měřítko začíná od designérských návrhů (šperky ve velikosti 10cm) až po mrakodrapy (velikost modelu až 1,5metru).
Součástí expozice jsou také projekce představující Kaplického přednáškovou činnost, ale i návrhy módy a designu (příbory pro firmu Allesi, dopravní prostředky pro Londýn) stejně jako zásadní inspirační zdroje jeho tvorby.
Kaplický se narodil v roce 1937 v Praze (výstava symbolicky začíná dva dny před jeho nedožitými 73. narozeninami). Odchod do Anglie těsně po invazi znamenal převratnou změnu v jeho životě.
Ač byl na přelomu 60. a 70. let v Británii naprosto neznámý emigrant, záhy se mu podařilo získat zaměstnání u nejdůležitějších architektonických firem té doby: Denys Lasdun and Partners, Piano and Rogers Architects a Foster Associates.
Vlastní projekční kancelář založil Kaplický v roce 1979 poté, co se v Londýně profesně etabloval. Partnera Davida Nixona, který odjel pracovat pro NASA jako architekt-designér, vystřídala ve Future Systems Amanda Levete; stala se i Kaplického partnerkou v osobním životě a v roce 1995 se jim narodil syn Josef.
První významnou realizovanou budovou jejich firmy se stalo mediální centrum na stadionu Lord's Cricket Ground, za něž dostala Future Systems prestižní Stirlingovu cenu. Další významnou stavbou je obchodní dům Selfridges v Birminghamu (patří mezi ikony organické architektury a objevil se i na poštovní známce).
Doma však Kaplický vešel v širší známost až skrze soutěž za Národní knihovnu, kterou vyhrál v roce 2007. V témže roce se oženil se svou druhou ženou Eliškou Fuchsovou.
V říjnu 2008 Kaplický obdržel cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění a architektury; odmítl ji ale převzít. 14. ledna 2009 - v den, kdy se manželům narodila dcera - architekt zemřel.
Výstava, jež potrvá do 2. srpna, chce nejen představit jeho dílo, ale také o něm debatovat. Součástí jsou proto přednášky a diskuze, v jejichž rámci by se měli v Praze objevit i slavní světoví architekti jako Zaha Hadid nebo Richard Rogers, autor britského Millenium Dome.
| Čtěte také: Recenze: Oko nad Prahou hájí Kaplického pomocí citů |
Jedinou Kaplického stavbou, kterou je možné v Praze vidět, zůstává dům Na Dobešce a rampa k vile; obojí z doby, než emigroval. V Českých Budějovicích je zřejmě stále ve hře koncertní síň přezdívaná Rejnok, na Konopišti bude pravděpodobně postavena rodinná vila a klub Volavka. I tyto návrhy jsou samozřejmě součástí výstavy v DOXU.
