Nález oznámil belgický Královský institut pro kulturní dědictví (IRPA), který obraz zkoumal při inventarizaci kulturních památek bruselské čtvrti Saint-Gilles. K přesnému určení vzniku díla použili metodu dendrochronologie, kterou se určuje stáří dřeva.

Obraz byl namalován roku 1617 nebo 1618, kdy bylo Jordaensovi pouhých 25 let. Dřevo ze stejného stromu pro své obrazy použil i Anthony Van Dyck, taktéž žák Rubense, u nějž v ateliéru se oba autoři učili ve stejné době.

Po restaurování, na konci roku 2021, má být obraz vystaven v Královském muzeu umění v Bruselu, kde bude významným dílem jedné z nejrozsáhlejších sbírek Jordaense na světě.

Stejný námět Jordaens použil na několika obrazech, ten bruselský je nejstarší. Novější varianty visí na zdech Metropolitního muzea v New Yorku, v Ermitáži v Petrohradě nebo v Mnichově.

Vlámský malíř a rytec Jacob Jordaens, spolu s Rubensem a van Dyckem třetí slavná osobnost vlámského umění 17. století, patřil k prvním severským umělcům, jež ovlivnil zakladatel italského barokního realismu Caravaggio.

Antverpský malíř se po Rubensově smrti stal jedním z nejvyhledávanějších evropských autorů. Jordaens maloval hlavně oltářní a mytologické obrazy, portréty a žánrové výjevy. Mimo závěsných obrazů vytvářel i návrhy na tapisérie a nástěnné malby.