Recenze - Uvedení nového českého muzikálu Pornohvězdy v jednom z největších a nejlepších hudebních klubů v Praze je událost přelomová. Ale nejen místem produkce je dílo dramatika Petra Kolečka, režiséra a spoluautora scénáře Tomáše Svobody a skladatele Petra Wajsara jedinečné.
Jeho forma se vymyká místním zvyklostem nákladných produkcí spoléhajících na mediální prach hvězd a efektní ambaláž. Obsah nečerpá z mytických zdrojů ani klasických předloh a nevyváří znovu hity dávné ani nedávné.
Kolečko se Svobodou a Wajsarem vytvořili svébytné dílo, které navazuje na tradici jednoduchých, nápaditých a především autorských českých muzikálů.
Ta se datuje snad až Tylovým Strakonickým dudákem, v moderní době pak předválečnou Vestpoketkou V+W, v 60. letech minulého století Dobře placenou procházkou Suchého a Šlitra či Gentlemany Bohuslava Ondráčka a Jana Schneidera, na přelomu osmdesátých let pak Muzikálem a Chemikálem Divadla Sklep a po listopadu nejvýrazněji Hvězdami na vrbě brněnského HaDivadla.
Se všemi těmito „zpěvohrami" mají Pornohvězdy společnou energii, nezatíženost konvencemi a vnitřní svobodu. Z jeviště srší potřeba a chuť hrát a zpívat především za sebe; užít si srandu, vysmát se blbosti své i okolního světa.
My všichni máme doma svůj pelíšek
Na prázdném jevišti Roxy zvětšeném o malé čtvercové jevišťátko vklíněné do prvních řad diváků se odehrává tklivý příběh jako z nejčervenějších knihoven; tady bychom mohli najít další inspirační zdroje českého, tentokrát filmového humoru: snímky jako Pytlákova schovanka, Limonádový Joe či Pražská 5.
Připravuje se natáčení pornofilmu. Pornoherci Marek a Maruška, pornorežisér Jan a bezejmenný Zvukař zkoušejí první scény. Do toho přichází jejich šéf, bývalý farář, který se svým povoláním mstí Bohu za krutý osud, jejž musel už coby dítě snášet. Ostrými střihy se dozvídáme o smutných životních peripetiích postav. Každý retro-vstup je samostatná píseň, herecké či taneční číslo.
V další části se už filmuje „natvrdo". Nicméně jsou Vánoce, a tak se postavy ještě před dokončením rozcházejí do svých domovů. Překvapivě se však setkávají v bytě Marušky, kde muzikál mnoha ztřeštěnými obraty a zvraty vrcholí. Nejprve uškrtí Zvukař Marušku, protože ho nemiluje. Pak Marušku umlátí růžemi režisér Jan, protože prozradila jeho identitusvé spolubydlící - a jeho dceři. Přijde Marek a Marušku zastřelí, neb zjistí, že je to jeho sestra.
Ale protože jsou Vánoce, nikdo neumírá a po dalších peripetiích se nakonec všichni radují za sborového zpěvu koledy My všichni máme doma svůj pelíšek. Je to sranda, pikanterie, je to dokonce i moralita.
Kýči se smějete, sobě se smějete?
Kolečko pracuje s tabuizovanými tématy a kýčem, různě je míchá, obrací naruby, laská se s nimi. Ukazuje jejich přitažlivou i odpudivou stránku, a především ukazuje, že kýč jsem my - tato společnost, my všichni.
Kýč i téma pornoprůmyslu jsou tu typicky postmoderním způsobem využity jako stavební prvky k reflexi obrazové i duchovní falše dnešní doby. Kýči se smějete, sobě se smějete? mohl by nakonec říci autor, parafrázuje slavný Gogolův výrok z Revizora.
Hudba využívá spousty citací a odkazů, pochopitelných teprve v kontextu jejich znalosti (od Prodané nevěsty po Holky z naší školky). Přitom je zpěvná, razantní, zvukově pestrá (zpívá se - bohužel - na playback) a funguje i sama o sobě.
„Boží hněv ať zahubí tě / Já jsem bohužel ještě dítě / Kdybych ale nebyl dítě / neváhal bych s tím zabít tě," konstatuje Zvukař v písni Co řveš? A věta „Koukám, že v tobě bije takový to správný pornosrdíčko" by se klidně mohla stát kultovní hláškou.
Inscenace má pro každou roli dvojí obsazení, do něhož však zatím nevstoupila Martha Issová; v obou první uvedeních ztvárnila Marušku Jana Stryková a její spolubydlící Magdu Monika Zoubková (ta tuto postavu alternuje zase se Strykovou).
Právě Stryková je jednou z hlavních Porno-hvězd. Kdykoli je na scéně, inscenace jiskří. Její vítání (ne)přicházející spolubydlící („Je to umělkyně, ne jako já") je jedním z nezapomenutelných bodů inscenace.
V roli pornoherce Marka alternují Jakub Prachař a Jaromír Nosek. Prachař je větší ironik, Nosek zase pozér a frajer. Zpívají i tančí s obrovskou chutí a razancí. Postavy si užívají a je pravděpodobné, že při dalším reprízovaní si ještě mnohé domyslí; otevřený inscenační tvar k tomu vysloveně vybízí.
Peníze jim „nesmrdí"
Nicméně hlavní hvězdou je Vojtěch Dyk v roli Zvukaře. Právě jeho a Strykové herecká stylizace Pornohvězdám nejvíc sluší. Je pozoruhodné, jakými chameleonskými proměnami prošel tento herec v posledních měsících. Od titulní role Kudykama ve finančně snad nejbohatší muzikálové produkci, jaká se u nás kdy vynořila, přes vtipného, ale výkladem rozpačitého Macheathe v Žebrácké opeře Národního divadla až po výsměch všemu tomu kýči a povšechnosti v Pornohvězdách.
| Čtěte také: Srovnáváme Jágra s těmi, co se u kafe baví o metafyzice Jágr znovu nastoupí za Kladno. Divadlo už je vyprodáno |
Jako by právě tato hercova promiskuita hovořila nejen o něm, ale o celé generaci. Nebouří se proti současné době, klidně přijímají její hodnoty, peníze jim „nesmrdí", jen se ve skrytu sklepů tomu všemi - i sami sobě - vysmívají. Aby mohli žít...
Na jevišti je každopádně Dyk fenomenální. V Roxy tančí a zpívá jako Michael Jackson křížený Klukem z plakátu. Je spontánní, nápaditý, pohybově přesný, uvolněný. Jemnými gesty, lehce neurotickými postoji, komediální mimikou a pěveckými i hlasovými fórky dodává své postavě groteskně jímavý, přitom klukovsky „kulišácký" tón. Písně v jeho podání - třeba Máma čeká dítě s jiným pánem - by se mohly stát hity.
Lukáš Příkazký jako jeho alternant svou hereckou i pěveckou parketu zatím hledá. Obdobně suverénnější je Michal Slaný v roli Pornorežiséra oproti herecky rutinnímu Tomáši Petříkovi. Nezřízeně operní, famózně patetičtí jsou oba faráři - Pavel Klečka a Petr Opava.
S komediálním nadhledem si s postavou kouzelné Babičky poradily Zdena Hadrbolcová, resp. Alena Štréblová, jakož i Monika Zoubková s rolí Magdy.
S nadsázkou by se dalo říct, že Pornohvězdy přepisují dějiny moderního českého muzikálu. Už nejsou jen Mošové, Kratochvílové a Landové. A také už není jen Semafor, Sklep a HaDivadlo.
Otevřte oči, nastražte uši, připravte srdce a kritické notebooky, nová divadelní generace přichází.
Petr Kolečko, Tomáš Svoboda, Petr Wajsar: Pornohvězdy. Hudba a aranžmá Petr Wajsar, režie Tomáš Svoboda, výprava Jitka Nejedlá, choreografie Lenka Vágnerová a Rostislav Novák, zvuk David Hýsek a Míra Mikeš, světla David Oupor, Kryštof Pavelka a Milan Soukup, hudbu nahrál komorní orchestr Bezdrev pod vedením Jana Kučery. Roxy Nod Praha. Délka 100 minut. Premiéry 15. a 16. 12. 2009. Nejbližší uvedení 19., 20., 26, 28. 1. 2010 v Roxy. Hodnocení: 90%.
