Modrý pták má štěstí na fotku s Havlem

Jan Šprincl
27. 3. 2007 9:00
Recenze - S citem pro kabaretní zesměšnění i nesměšný sentiment se v Divadle Husa na provázku hraje férie o putování za modrým ptákem.
Foto: Martin Zeman

Stejně jako modrý pokoj slouží slabozrakým k lepší orientaci v prostoru ovládaném vidoucími, dovoluje inscenace Velice modrý pták nahlédnout do fantazijního světa v obyčejné realitě nepoznaného.

Sourozenci Myltyl a Tyltyl hledají "velké tajemství postaty věcí a štěstí," píše belgický dramatik Maurice Maeterlinck ve svém sto let starém dramatu. Děti za doprovodu Světla, Psa, Kocoura, Chleba a Mléka jdou pro modrého ptáka, který by mohl uzdravit nemocnou holčičku ze sousedství; zatímco se pohybují na nerozlišitelné hranici snu a bdění, zvířata a věci s nimi promlouvají.

Foto: Viktor Kronbauer

A podle toho, jak se k nim člověk dříve choval, tak jim na cestě pomáhají nebo škodí. Myltyl s Tyltylem nakonec ptáka najdou-nenajdou; podle toho, jak se stavíme k názoru, že i cesta může být cílem a získané poznání víc než hmotné statky.

Provázkovský Velice modrý pták, upravený text laureáta Nobelovy ceny za literaturu, je částečně muzikálem, dílem kabaretem a nakonec dojemným příběhem dětí poznávajících dosud utajený svět.

Režisér Vladimír Morávek v inscenaci zúročil všechny své libosti a libůstky. Na jevišti se chodí zásadně pomalu a často do pravého úhlu, rozevlátí herci promlouvají do mikrofonů a mikroportů a symbol - pro tentokrát modré vajíčko - putuje zleva doprava a zase zpátky.

Infobox
Autor fotografie: Viktor Kronbauer

Infobox

Husa na provázku hostuje v pražském Divadle Archa

  • 27. března - Rozrazil, scénická revue
  • 28. března - Maurice Maeterlinck: Velice modrý pták
  • 29. března - Maurice Maeterlinck: Velice modrý pták
  • 30. března - Jiří Kniha hledá partnera, improvizovaný večírek
  • 31. března - Svlékání z kůže aneb Bestiář dle Dostojevského

V modrém světle se lesknou bílá křídla, děti dostaly výrazné role a přehnaná teatrálnost, škleb, někdy vedou k tomu, že Velice modrý pták se bojí úplně otevřít své srdce.

Jednotlivé postavy vystupují na pomyslnou forbínu a se svými one man show se představují divákům: je tu role nazvaná Štěstí Mít společnou fotografii s Václavem Havlem, postava Diamantu, která dlouho nedostane možnost zazpívat si píseň, herci jako stromy jsou oblečeni do maskáčů a s kytarou zpívají píseň Přátel zeleného údolí...

Děj dopředu posouvá i hudba Michala Pavlíčka, která zní celým představením, a písně Milana Uhdeho. Zpívají je všichni, nejvíc je pozonost soustředěná na Gabrielu Vermelho (role Čas), která s kvintonem (pětistrunnou violou) a skvělým hlasem udává inscenaci rytmus. Společně s Evou Vrbkovou jako Myltyl, jejíž spojení v dětským hercem v roli Tyltyla dobře funguje, je nejvýraznější tváří Velice modrého ptáka.

Maeterlinckovu strukturu vyprávění inscenátoři ještě víc rozbíjejí na fragmenty a v alegorické přehlídce typů nechávají diváka společně s hrdiny putovat od situace k situaci.

Foto: Viktor Kronbauer

Morávek tak s nimi hraje partii na šachovnici, z níž emoce zdárně získává spojením poetických obrazů, zpěvů a hudby. Herecký soubor existuje jako celek a důležitá, byť ne nejhlavnější směrovka ke katarzi.

Svět Velice modrého ptáka je fantazií, ve které se při ladných tónech zjevují andělé a kde každá zrada na příteli je po zásluze potrestána. Alespoň z jeviště víme, že někde to tak asi je.

Maurice Maeterlinck: Velice modrý pták. Překlad Alena Morávková a Šárka Belisová, úprava textu a režie Vladimír Morávek, texty písní Milan Uhde, hudbu složil a nahrál Michal Pavlíček, scéna Martin Chocholoušek, kostýmy Eva Morávková, dramaturgie Barbara Vrbová, pohybové spolupráce Jan Zadražil a Václav Luks. Premiéra 17. února 2007 v Divadle Husa na provázku, Brno. Psáno z reprízy 15. března.

 

Právě se děje

Další zprávy