Novelu Všechna špína světa (v originále La Hojarasca - Spadlé listí, anglicky Leaf Storm) napsal Gabriel García Márquez jako velmi mladý autor, jenž "nevěděl, jestli ještě někdy něco v životě vytvoří".
Každopádně tato nejistota byla zřejmě důvodem, proč se pokoušel do své knihy vložit vše, co se o psaní a literatuře naučil. Novelu dokončenou v roce 1952 a mnohokrát odmítnutou nakonec jeden nakladatel vydal v roce 1955.
Nikdo si jí však tehdy moc nevšímal a zpětně se zdá, že její význam lze hodnotit právě až po přečtení knih, o nichž autor nevěděl, jestli je napíše.
Rozpad řádu
Macondo, mytologická vesnice později slavná z románu Sto roků samoty (1967), je tu vylíčena jako místo zničené vpádem banánové společnosti; v reálu to byla mocná společnost United Fruit Company, jen tak pro zajímavost: předchůdce dnešní Chiquity.
Tento vpád je událostí, která vpustila dovnitř "všechnu špínu světa". Méně poeticky řečeno: líčí se zde důsledky rozpadu tradičního řádu, ke kterému dochází při konfrontaci se světem dravého obchodu.
Děj se jinak dá popsat několika větami. Vše se točí kolem těla mrtvého muže, který spáchal sebevraždu. Vypravěči jsou tři postavy: dědeček plukovník, jeho dcera Isabel a nakonec devítiletý vnuk. Každý z nich vidí příběh jinýma očima.
Onou mrtvolou je lékař žijící už dlouho v odloučenosti od komunity Maconda. Kdysi tam přišel jako cizinec, navíc podivín, jenž pojídá listí. Když do vesnice vtrhla zmíněná banánová společnost, ztratil klienty, neboť společnost si přivedla vlastní lékaře.
Pak odmítl pomoci raněným, obětem řádění ozbrojenců, kteří byli přineseni před práh jeho domu, a vesnice ho zavrhla. Navíc na něm lpělo nikdy neprokázané podezření, že zavraždil svou družku.
Jeden proti všem
Když se tudíž "konečně" oběsí, všichni vesničané se těší, jak zůstane nepohřben a oni ucítí zápach jeho rozkládajícího se těla pronikající z uzavřeného domova.
Možná, že čekají tak dychtivě na onen pach rozkladu jen proto, že oni sami se už vnitřně rozložili - tak jako se rozložil jejich někdejší svět, který už nejsou schopni dát vlastními silami dohromady. Nicméně právě tuto odplatu chce zmařit starý plukovník, který kdysi lékaři slíbil, že se o jeho pohřeb postará.
Kniha spěje k závěru, kdy plukovník svede boj o přání zemřelého. Je to vzorový příběh tvrdohlavého muže stojícího proti všem. Prosadí svou a vydá se rakev z domu na cestu ke hřbitovu?
Pokud se chce někdo seznámit s "typickým" Márquezem, autorem magického realismu, jak ho znají dějiny moderní literatury, měl by si přečíst některý z pozdějších slavných románů, především zmíněných Sto roků samoty, Lásku za časů cholery nebo Podzim patriarchy. Kdo se však chce ponořit do atmosféry dusna opanujícího atmosféru i mezilidské vztahy, přijde si v novele Všechna špína světa na své.
Gabriel García Márquez: Všechna špína světa. Ze španělského originálu přeložil Vladimír Medek. Vydala Euromedia Group - Odeon 2006. 110 stran, , 199 Kč.
