reklama
 
 

Mao, holokaust, Afghánistán. Ve francouzských komiksech

22. 12. 2012
Třikrát francouzský komiks pod drobnohledem
Doporučujeme

Glosář - Během posledních týdnů zažívají vrcholovou sezónu také milovníci komiksů. Na Vánoční trh se i letos snaží nakladatelé dodat co nejpestřejší nabídku a letošek slibuje nejbohatšího komiksového Ježíška, jakého jsme kdy měli. Pro dnešek vybíráme trojici tipů s vážnější tématikou.

Dítě v Maových revolučních turbulencích

Jedním z komiksových překvapení podzimu je poutavé francouzsko-čínské vyprávění kreslíře Li Kchun-wua o jeho dětství během kulturní revoluce nazvané prostě Život v Číně – 1. Za časů otcových. Bez nadsázky můžeme říci, že se jedná o autentickou výpověď, která i laikům osvětlí, co se vlastně dělo v Číně od roku 1950 do smrti Velkého kormidelníka Maa v roce 1976. Turbulentní čtvrtstoletí, které za cenu milionů lidských obětí změnilo Čínu ze zemědělské země na průmyslovou, je perioda, která se dá jen velmi těžko přiblížit cizinci, ale i těm, kdo ji neprožili.

Život v Číně je každopádně komiksem, jenž je povinností pro každého, koho alespoň okrajově zajímá, co se v Číně děje dnes, a nechce studovat historické knihy. Li Kchun-Wu prostřednictvím svojí osoby odvypráví všechno podstatné a vzhledem k tomu, že je zdatným vypravěčem (i když je pod scénářem podepsán Philippe Ôtié, jedná se o Liho příběh), budete stránky komiksu napjatě hltat od začátku do konce.

Nejděsivější, ale také nejuhrančivější, je na knize popisovaná davová psychóza, která v Číně pod Maovým vedením zavládla. Ve snaze naplnit kvóty výroby oceli odevzdávali lidé dobrovolně všechno vlastní železo, vykáceli kompletně všechny lesy, čímž způsobili ekologickou katastrofu vedoucí k hladomoru… Popisovaná spirála pohrom a šílenství (hromadné vybíjení škůdců – myší, komárů a ptáků), udávání ve jménu kulturní revoluce, očišťování národa od tisícileté tradice, odhazování okovů spirituality a vytváření nového člověka… To všechno mohou být až do přečtení tohoto francouzsko-čínského komiksu prázdné pojmy. Názornost Života v Číně je ale více než ohromující a Li Kchun-Wu vás nejspíše zasáhne přímo na solar.

Účinek násobí i černobílá kresba s proměnlivým stylem. Po většinu času je lehce schematizovaná, až karikující, ale pro zesílení výmluvnosti Kchun-Wu využívá detailní realistické kresby, které ještě prokládá dobovou ikonografií Velkého kormidelníka, jenž byl podle současné oficiální čínské doktríny ze 70 % dobrý a ze 30 % špatný. Dodejme, že komiks Život v Číně je ze 100 % dobrý.

Philippe Ôtié, Li Kchun-wu: Život v Číně. Plus, 2012. 260 stran. Doporučená cena: 369 korun

 

Dítě s hvězdičkou aneb Za války ve Francii

Také další z komiksů v hledáčku je francouzský. Kreslíř Marc Lizano společně se scenáristou Loïcem Dauvillierem popisují příběh malé Židovky Duni, která svůj příběh z druhé světové války vypráví o mnoho let později svojí vnučce.

Komiks Dítě s hvězdičkou je zajímavý ze dvou důvodů, díky nimž se liší od ostatních vyprávění o židovských osudech za války. Tím prvním je úhel pohledu – většinou jsou vypravěči zralí lidé, zde se však jedná o dívku z prvního stupně základní školy, která dost dobře nechápe, co se kolem ní děje. Je to pochopitelně autorský záměr, kniha má oslovit mladší čtenáře, a tak je narativní postup velmi dobře cílen právě k nim. I když vše vypráví stará žena, vzpomíná na tehdejší zážitky a na naprosté nepochopení událostí kolem ní.

Když Židé museli začít nosit na oblečení hvězdu, otec jí doma řekl, že se stali šerifskou rodinou a malé Duně pak nebylo jasné, proč se jí všichni náhle straní. Podobných konfrontací s dětským náhledem se v příběhu vyskytuje více a jsou zajímavým a nepříliš obvyklým prvkem, který zpestřuje celé vyprávění.

Druhým důvodem, proč stojí Dítě s hvězdičkou za pozornost, jsou fakta o Židech a jejich osudech za války ve Francii, což opět není tématika, která by byla zpracovávána příliš často. Komiks připomíná zejména události z roku 1942, kdy se za všudypřítomné razie proti Židům zvedl odpor ve velké části francouzského obyvatelstva, kterému se podařilo ukrýt před policií deset až dvanáct tisíc židovských spoluobčanů.

Podobně jako hlavní hrdinka komiksu se pomoci dočkaly i další židovské děti. Prostá statistická čísla říkají, že díky zásahu sousedů se jich konce války dožilo 84 procent z 11 400 tehdy žijících na území Francie.

Kresba Marca Lizana je taktéž určena mladším čtenářům, a tak se kniha výtečně hodí k „nakousnutí“ ožehavého tématu se současnými dětmi.

Loic Dauvillier, Greg Salsedo, Marc Lizano: Dítě s hvězdičkou. Albatros, 2012. 80 stran. Doporučená cena: 179 korun

 

Komiks plný fotografií

Emmanuel Guibert, Didier Lefèvre a Frédéric Lemercier společně v roce 2003 vytvořili netradiční komiks Fotograf. Jedná se o příběh Didiera Lefèvra, válečného fotografa, který se ocitl v roce 1986 na misi Doktorů bez hranic v Afghánistánu. Některé z jeho fotografií sice byly zveřejněny, ale velká část materiálu zůstala před komiksem neznámá.

Když tyto fotografie uviděl Emmanuel Guibert, kterého český fanoušek komiksů bude znát zejména z trilogie Alanova válka, v níž pro změnu vypráví příběh válečného veterána z druhé světové, rozhodl se vytvořit z nich komiks a dokreslit všechny výjevy, které nezachycují fotografie.

Minimalistická subtilní kresba pak zajímavě kontrastuje s realitou fotek a když přičteme poutavost zážitků podaných reportážní formou, třímáme v rukou jedno z nejzásadnějších frankofonních komiksových děl minulého desetiletí.

V knize naleznete tři části, z nich první popisuje cestu do postižené oblasti, druhá a nejúděsnější zachycuje práci doktorů a hrůzné zážitky spojené s ošetřováním zraněných dospělých, ale i dětí, a třetí kapitola zachycuje Lefèvra v okamžiku, kdy se rozhodne vrátit zpátky do civilizace odděleně od skupiny lékařů. Sám s domorodci se pak vydává na reportážně nejpestřejší část cesty.

Jádro celé reportáže ale tkví v části druhé. Zásahy chirurgů s minimálním vybavením, kteří se zapřísáhli pomoci všem, kdo to budou potřebovat, jsou velice jímavé i v kreslené podobě.

Když ale přičteme sílu fotografií, dostáváme se na samotnou hranici únosnosti. Na rozdíl od Joa Sacca (Bezpečná zóna Goražde, Palestina) je totiž Lefèvre přímým účastníkem zásahu, takřka v první linii, a jde o hodně drsné zážitky.

Ke zlomu dojde v okamžiku, kdy má takřka potmě zachytit zákrok u dívky, která bez zjevného zranění spadla a už nevstala. V okamžiku, kdy se ukáže, že má v zádech šrapnel, který jí přerušil míchu, se Lefèvre zlomí. Nemůže dál. Když se vypotácí z domu, potkává vedoucí mise Juliette, která právě natočila smrt malého chlapce, protože ji o to požádala jeho matka. „Nafilmuj to, Džamílo, aby to lidé věděli,“ řekla jí. To je klíčový bod, ve kterém se Lefèvre nejen dokáže vzchopit, ale také okamžik, v němž zazní poslání celé knihy.

Emmanuel Guibert, Didier Lefèvre, Lemercier: Fotograf. Meander, 2012. 272 stran. Doporučená cena: 599 korun

autor: Richard Klíčník

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama
    reklama