Londýn obsadila čínská armáda. Terakotová

Blahoslav Hruška
15. 9. 2007 10:00
Hlinění bojovníci se představují v Britském muzeu

Peking - Čínská armáda se dala do pohybu. Několik hliněných bojovníků ze slavné terakotové armády z města Si-an doputovalo do Londýna. Pro své mauzoleum je nechal zhotovit zakladatel Číny, první čínský císař Čchin Š'chuang-ti, a je to porvé, kdy mají kasárna mimo domovské muzeum.

Na dvacet soch válečníků, akrobatů a hudebníků z Pekingu ve speciálních kontejnerech letecky putovalo britské metropole. Společně se stovkou dalších artefaktů tvoří jádro výstavy v Britském muzeu.

Císař-sjednotitel
Autor fotografie: Aktuálně.cz

Císař-sjednotitel

Čchin Š´-chuang-ti (260-210 př. n. l.) byl prvním císařem sjednocené Číny. Provedl řadu reforem, například zjednodušil písmo, zavedl nový správní systém a sjednotil váhy a míry. Zakladatel stejnojmenné dynastie ale také uvalil vysoké daně a zavedl přísné tresty. Muž, který se toužil stát nesmrtelným, si pro své mauzoleum nechal vyrobit vlastní hliněné vojsko a dvořany.

Z ostrovů v dubnu příštího roku zamíří s posilami za oceán do americké Atlanty. "A bude to vůbec největší výstava terakotové armády mimo území Číny," citovala agentura AP Čao Kchuna ze si-anského muzea.

Tisícihlavá armáda stará více než dva tisíce let měla střežit hrob prvního čínského císaře. Celkově řemeslníci do jeho mauzolea vyrobili více než osm tisíc figur z pálené hlíny. Kromě válečníků jsou tu i koně, řemeslníci, hudebníci nebo zemědělci.

Mimořádně realisticky provedené sochy v nadživotní velikosti byly přitom původně barevné. Vlivem půdní vlhkosti ale původní pigment téměř vymizel. Zbytky barevné výzdoby se dnes archeologové snaží zachránit polymerovými nátěry.

Si-anská armáda hliněných bojovníků byla objevena teprve roku 1974. Od roku 1987 je lokalita na seznamu UNESCO a patří mezi vůbec nejvyhledávanější turistické cíle v Číně.

Foto: Reuters

Čchin Š' (panoval 221 až 210 před naším letopočtem) byl prvním sjednotitelem Číny. Považoval se za panovníka celého vesmíru a mauzoleum si nechal postavit , protože chtěl spravovat mocnou říši i po smrti. Na zbudování komplexu prý pracovalo až 700 tisíc lidí, zřejmě většinou trestanců. Až dosud nebyla otevřena hlavní, císařova hrobka.

Kurátorka výstavy upozorňuje na to, že figury byly vyráběny způsobem, který bychom dnes nazvali průmyslovým - ale každá prý má jiný výraz, vlasy, vousy i oblečení.

 

Právě se děje

Další zprávy