Legendární filmař Jonas Mekas má přehlídku v DOXu

Kultura ČTK Kultura, ČTK
24. 1. 2013 12:44
Výstava nabízí také poslední Mekasovo dílo
Jonas Mekas.
Jonas Mekas. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Poslední dílo legendy filmové avantgardy Jonase Mekase Nepoužité záběry ze života šťastného muže a videoinstalace Projekt 365 dní tvoří základ výstavy v pražském centru současného umění DOX.

Expozice s názvem ...Pokračuji v cestě... Záblesky minulosti kolem... je první českou monografickou prezentací devadesátiletého Mekase, který je vůdčí osobnosti americké filmové avantgardy. Výstava přináší díla z autorova posledního tvůrčího období spolu s projekcemi jeho filmů z předešlých desetiletí.

Jonas Mekas: Ztracen, ztracen, ztracen, 1976
Jonas Mekas: Ztracen, ztracen, ztracen, 1976 | Foto: DOX

Vrchol expozice představuje umělcovo poslední dílo z loňského roku Nepoužité záběry z života šťastného muže a videoinstalace nazvaná Projekt 365 dní. Tato práce, která vznikla původně pro internet, obsahuje tři sta šedesát pět krátkých filmů, jeden pro každý kalendářní den v roce. Součástí videoinstalace je také interaktivní verze projektu, ve které si divák pomocí QR kódů může prohlédnout video v mobilním telefonu. Projekt 365 dní je reakcí na nové komunikační možnosti internetu a sociálních sítí.

Mekase přivedla k práci s internetem snaha najít pro svou tvorbu nové publikum. Poprvé se o to pokusil dílem nazvaným Prvních 40, v němž použil materiál z dřívějších filmů, speciálně sestříhaný pro internet. Výstava je doplněna pěti speciálními projekcemi, mezi nimiž jsou klasické šestnáctimilimetrové filmy jako Walden: Deníky, poznámky a skici, Vzpomínky na cestu do Litvy a Ztracen, ztracen, ztracen.

Pražská výstava, jejímž kurátorem je Jaroslav Anděl, navazuje na přehlídky Mekasova díla uspořádané k jeho devadesátinám v několika předních mezinárodních institucích. Její součástí jsou i projekce v DOXu a kině Světozor.

Jonas Mekas pochází z Litvy a svou uměleckou dráhu začal jako básník. Po 2. světové válce emigroval do New Yorku. Brzy se zde zapojil do hnutí amerického avantgardního filmu a stal se jeho přední osobností. V roce 1954 začal se svým bratrem vydávat časopis Film Culture. O čtyři roky později začal psát svůj legendární sloupek Movie Journal v týdeníku Village Voice. Během svého života uveřejnil také přes dvacet knih prózy a poezie, je považován za průkopníka deníkové formy ve filmu. Od roku 2000 rozšířil své dílo o videoinstalace.

Výstava potrvá do 22. dubna.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

Další zprávy