Praha - Urna s popelem slavného malíře českého původu Františka Kupky (1871 až 1957) se bude stěhovat z Paříže do Prahy. Český stát i přes protesty historiků umění připravuje převoz urny ze hřbitova Père Lachaise na vyšehradský hřbitov. Převoz zajišťují ministerstva kultury, obrany a zahraničí.
Většinu nákladů ponese ministerstvo obrany, organizačně bude převoz zajišťovat Vojenský historický ústav (VHÚ). Podle mluvčí ministerstva kultury Markéty Ševčíkové by se převoz měl uskutečnit do letošního podzimu, na který připadá 100. výročí první veřejné prezentace Kupkových abstraktních obrazů.
Iniciátorkou převozu ostatků je dokumentaristka Lenka Jaklová, dnes členka Rady města Hradce Králové za TOP 09, která se Kupkovým dílem a životem zabývá a v roce 2008 například o něm uspořádala mezinárodní konferenci.
Nemáme právo
Ministryně kultury Alena Hanáková (STAN) počátkem března pozvala Jaklovou, královéhradeckého hejtmana Lubomíra France, rektora AVU Jiřího Kotalíka a ředitele VHÚ Aleše Knížka na jednání, na kterém vyslovila souhlas s převozem urny. Následoval dopis adresovaný francouzskému ministerstvu kultury a žádost o osobní setkání s jejím protějškem.
S převozem ostatků Františka Kupky, jehož urna je od pohřbu v roce 1957 uložena v kolumbáriu na hřbitově Père Lachaise, však nesouhlasí Uměleckohistorická společnost. Připomíná, že Kupka si za svůj domov zvolil Francii a neprojevil zájem vrátit se do Čech.
"Můžeme být právem hrdi na to, že Čechy daly světu osobnost tak velkého formátu, jakou je František Kupka, nemáme ale právo si ji přivlastňovat a bez jejího deklarovaného přání ji z Francie převážet zpět. Kupkova velikost ostatně zdaleka přesahuje naše hranice, neredukujme jej proto nyní na osobnost domácího formátu," napsali historikové ministryni kultury.
"Kolumbárium na Père Lachaise, nejvýznamnějším pařížském hřbitově, kde odpočívají velikáni nejen francouzské kultury, je pro něj důstojným místem, které si sám zvolil," říkají. Deska s nápisem Francois Kupka Officier de la légion d'honneur (František Kupka, Důstojník čestné legie), je pro ně důkazem toho, že byl hrdý na francouzské státní vyznamenání udělované za přínos Francii.
Na podzim uplyne 100 let od chvíle, kdy Kupka v Paříži vystavil obrazy Amorfa - Dvoubarevná fuga a Amorfa - Teplá chromatika, díla zásadní pro zrod abstraktního umění.
Český stát v 90. letech zaplatil sto milionů korun za Kupkova díla vrácená v restituci, jimiž se nyní pyšní Národní galerie. Ta vlastní nejvýznamnější kolekci Kupkových obrazů a chystá k "abstraktnímu výročí" ve spolupráci s Museem Kampa velkou výstavu.
První myšlenka
Dvoubarevnou fugu má ve svých sbírkách NG, Teplou chromatiku Museum Kampa Medy Mládkové. Tato galeristka a mecenáška je pravděpodobně posledním pamětníkem Kupkova pohřbu a podporuje v převozu Jaklovou; stejně jako vedení Královéhradeckého kraje a Kupkovo rodné Opočno.
"Nikdy bych se neodvážila něco podobného iniciovat, kdyby první myšlenka nevyšla od Medy Mládkové, které se nelíbí, jak se chováme k jeho dílu," řekla již dříve Jaklová.
Kupka patří mezi nejzámější české umělce v zahraničí. Jeho díla vedou i domácí žebříček nejdražších děl. Na čele jsou dva obrazy, jejichž cena bez aukční přirážky dosáhla před třemi lety 22 milionů (Zhroucení vertikál), respektive v roce 2007 22,1 milionu korun (Élévation (Výšky) IV). V obou případech šlo o abstraktní malby.
Už 18. dubna bude aukční síň Adolf Loos Apartment and Gallery nabízet na pražském Žofíně jeho abstraktní Tvar modré - vyvolávací cena byla stanovena dokonce na 45 milionů korun. Pokud se prodá, půjde o jeho vůbec nejdražší dílo na světě. Obraz z roku 1913 patřil před válkou továrníku Jindřichu Waldesovi, velkému Kupkovu obdivovateli, následně se pak ocitl ve sbírkách Národní galerie.
Zatím v čele tohoto žebříčku je Kupkův Pohyb z americké sbírky manželů Hascoeových vydražený loni v červnu v Londýně za 1,3 milionu liber; spolu s aukční přirážkou a daní cena činila v přepočtu kolem 43 milionů korun.
Přes status umělecké ikony dlouho nebylo vůbec zřejmé, kde Kupkovy ostatky leží. Jaklová za pomoci své dcery v roce 2007 zjistila, že Kupkova urna je uložena v podzemním kolumbáriu hřbitova mezi desítkami tisíc dalších lidí. Na desce před urnou je navíc uvedeno pouze to, že byl legionář, nikoli malíř.
