Román Spiknutí proti Americe (v originále 2004) je z žánru historické fikce - tedy knih o tom, co by bylo, kdyby Kennedyho nezavraždili v Dallasu. U nás načrtli takové vize zasloužilí scifisté Josef Nesvadba (Peklo Beneš, 2002) nebo František Novotný.
Když totéž udělá historik, kupříkladu Brit Niall Ferguson, říká se tomu alternativní modelování dějin či virtuální historie. Roth vytvořil svou vlastní verzi historie tím, že nechal Roosevelta prohrát v roce 1940 prezidentské volby a na jeho místo nastoupit Charlese A. Lindbergha (1902-1974).
Není občan jako občan
Dnes už možná jeho jméno není tak povědomé. Ale tenhle muž byl superhvězdou doby, kdy se slavnými stávaly nejen osoby pop byznysu, nýbrž také polárníci nebo piloti jako právě Lindbergh, jenž v roce 1927 překonal jako první člověk sám Atlantik ve stroji The Spirit of St. Louis.
Stal se pro Ameriku jakýmsi božstvem a jeho osoba vzbudila emoce o několik let později; tehdy došlo k únosu jeho malého syna, jenž skončil smrtí dítěte.
Roth vychází z historické skutečnosti, že Lindbergh se ve 30. letech stal obdivovatelem úspěchů nacistického Německa, dokonce byl nacistickým režimem vyznamenán. To vše je smutná skutečnost.
Fikce začíná právě v onom okamžiku, kdy se Lindbergh stane místo Roosevelta americkým prezidentem a uvrhne zemi do politiky izolacionismu - stane se hlasem těch, kteří soudí, že se Amerika nemá plést do "evropské" války.
Nicméně i skutečný Lindbergh varoval před těmi, kdo tlačí Ameriku do války, a měl na mysli Roosevelta, Brity - a Židy. Důsledkem příklonu k nacistickému Německu je tedy pro fiktivní lindberghovskou Ameriku mimo jiné ostražitý vztah k americkým Židům, kteří zjišťují, že za nové vlády nejsou považováni za stejné Američany jako ti druzí.
Roth užívá i řadu dalších reálií a kromě Lindberghova "flirtu" zmiňuje i pomatený antisemitismus Henryho Forda; onoho muže, který takto proslul nejen zavedením pásové výroby.
- Dokončení recenze naleznete ZDE.
