reklama
 
 

Komiksy Death Note a Naruto udělají z čtenáře závisláka

21. 9. 2011 8:00
Dva kultovní manga seriály začaly vycházet česky

Recenze - Japonská manga se v první dekádě nového tisíciletí stala po celém světě nejúspěšnějším segmentem komiksového trhu a nyní začíná definitivně pronikat i do České republiky.

Po opatrných začátcích menších vydavatelů s méně důležitými sériemi (levnější licence, nebo neochota majitelů práv?) se v létě objevily na pultech úvodní knihy dvou kultovních a ve světě mangy zcela zásadních děl. Do Čech v knižní podobě konečně dorazili nindža Naruto autora Masaši Kišimota i psycholický horor Death Note: Zápisník smrti od dvojice Cugumi Óba a Takeši Obata.

Klíčem k úspěchu mangy v globálním měřítku je mimořádná všestrannost, s níž tvůrci přistupují ke komiksovému médiu. Výlučnost nespočívá ani tak v originalitě kresby - z poválečné nutnosti šetřit materiálem vznikla tradice jednoduché a realistické černobílé perokresby. O to více se ale tvůrci soustředí na propracovaný příběh. Manga navíc pokrývá maximálně široké čtenářské spektrum, čímž komiksové médium definitivně zbavuje stereotypní asociace s puberťákem hltajícím brakové superhrdinské příběhy.
 
Nicméně - přes velkou popularitu dívčích či dospěláckých titulů zůstávají samozřejmě  také na dálném Východě hlavní hybnou silou komiksového průmyslu náctiletí kluci. I to nejmasovější čtivo si ale udržuje vysoký standard s nezbytnými elementy, jako jsou psychologicky propracované postavy, nečekané zvraty i inteligentní humor.

Dokazují to české premiéry Naruta a Death Note, jež původně vycházely v časopise Weekly Šónen Jump určeném pro čtenáře od desíti do osmnácti let (se třemi miliony výtisků mimochodem patří k nejprodávanějším časopisům na světě).

Běžný konzument západních i českých komiksů si musí zvyknout na obrácenou sazbu a čtení zprava doleva. Nejpodstatnější rozdíl je ale v rozsahu a s ním souvisejícím tempem příběhu. U drtivé většiny ho určují přibližně třicetistránkové kapitoly, v nichž je manga obyčejně vydávána v časopisech. Ty úspěšnější jsou sebrané do dvousestránkových knih, který zatím Naruto shromáždil 57 (což čítá zhruba jedenáct tisíc stránek příběhu). Sevřenější děj Zápisníku smrti se v originále vešel do dvanácti knih.

Japonští superhrdinové nemají nic zadarmo

Manga vznikla jako nápodoba amerických komiksů, které do země přivezli po válce vojáci americké armády, a tak jsou základní schémata chlapeckého žánru odvozená od zámořských superhrdinských příběhů. Jenže hrdinové ke svým schopnostem nepřichází jen tak; musí se je poctivě naučit, což je samozřejmě velmi japonské.

Teenager Naruto se chce stát nejmocnějším nindžou své vesnice, ale zatím je to spíš výtržník, který přivádí učitele k šílenství. Za nezvladatelným chováním je temná minulost - před dvanácti lety do malého Naruta zaklel jeho otec devítiocasého liščího démona, který ohrožoval vesnici a nakonec se stal osudným i jemu. Sirotek Naruto pak vyrostl v opovržení soukmenovců, kteří se děsí, že by se démon v chlapci mohl znovu probudit.

„Proč jsem sakra tak jinej," křičí v jedné chvíli Naruto a každý teenager mu musí rozumět. Nejsou to ale jen zachycené zmatky dospívání, co z Naruta udělalo jeden z nejčtenějších komiksů na světě. Kišimoto skvěle dávkuje dynamickou grotesku, mystiku bojových umění i cudnou romanci. Za pozornost stojí propracovaný fantasy svět, který míchá romantizovanou minulost nindžů a současné Japonsko (Naruto miluje polévku ramen a kupuje si komiksy v knihkupectví). Poselství příběhu je přitom univerzální - s pílí a pomocí přátel lze dokázat cokoliv.

V Japonsku se prodej knih s Narutem nedávno přehoupl přes sto milionů, od poloviny nulté dekády nindža suverénně boduje i ve zbytku světa. V USA se nové díly pravidelně umísťují v první padesátce týdenních žebříčků. V Čechách komiksu ušlapaly cestu aktivity početné skupiny oddaných fanoušků „narutardů", kteří se na internetu starají o amatérské překlady nových dílů i o animovaný seriál oficiálně odvysílaný v dabingu na kabelové televizi Jetix (dnes Disney Channel).

Zde ale Naruto skončil po 95. dílu, neboť televize naznala, že přestal být vhodný pro dětské diváky. Jak hrdina roste, stává se jeho příběh zamotanější a drsnější. Aby Kišimoto reflektoval stárnutí svých čtenářů, začal v roce 2007 vydávat Naruto Šippúden s příběhy Naruta na kraji dospělosti.

Držet Naruta konečně v překladu a knižní podobě je nepochybně symbolem toho, že se Česká republika i oficiálně napojila na světového „manga šílenství". Teenager kouzlu propadne hned, starší čtenář by u prvního dílu mohl být trochu zklamán. Kišimoto jako kdyby na začátku ságy ještě hledal správný poměr mezi groteskou a vážným tématem a velkolepá zápletka ságy tu zatím jen prosvítá.

Pokud se dočkáme dalších dílů, bude to pro domácí komiksový trh malá revoluce - další díly by měly vycházet s dvouměsíčním odstupem. Radost zatím trochu kazí jen fakt, že po prvním čtení začnou z hřbetu vypadávat listy.

Smrt ze zápisníku

Death Note: Zápisník smrti scénáristy Cugumi Óbeho a kreslíře Takeši Obaty vycházel od roku 2003 původně také ve Weekly Šónen Jump, nicméně od prvních stránek je jasné, že jeho cílovou skupinou jsou starší čtenáři. Hlavní hrdina - vzorný středoškolák Light Jagami  najde na ulici magický zápisník, s jehož pomocí může zabít kteréhokoliv člověka na Zemi.

Stačí, aby si vybavil jeho či její tvář, zapsal jméno a příčinu smrti a o zbytek už se postará zápisník. Light se rozhodne zahrát si na Boha a zbavit svět zločinců, čemuž přihlíží původní majitel zápisníku - smrtonoš Rjúk, který zápisník pohodil v našem světě, aby zjistil, jak bude člověk s tímto darem zacházet.

Light je ve svém odhodlání zbavit svět zla velmi důsledný a veřejnost samozvaného bojovníka překřtěného na Kira (japonská transkripce anglického killer = zabiják) začne uctívat jako spasitele. Sériová vražda zločinců samozřejmě nedá spát policii a po Lightově stopě se vydává detektiv L.

Začíná ďábelská šachová partie geniálních mozků, která kromě vyšší kombinatoriky a dramatických zvratů nabízí i morální otázky o dobru a zlu. Death Note mílovými kroky překračuje poselství tuctové klučičí mangy. Faustovský hrdina Light osciluje mezi pohrdáním obyčejným životem lidské společnosti (velmi nejaponský motiv) a pochybnostmi, zda se při mýcení všeho špatného nedopouští ještě většího zla.

Do posledního puntíku rozpracovaná psychologie hlavního hrdiny i jeho pronásledovatele (v dalších dílech se ukáže, že L není sám) je největší silou Death Note. Komiks je médium samo o sobě a Death Note je prvotřídním důkazem jeho obrovských narativních možností.

Kde Naruto chrlí bojové scény a „přídavné" gagy, pádí Death Note vpřed a neohlíží se na nic. A čtenář skoro nestíhá otáčet stránky. Poslední věc, kterou při dočtení prvního dílu budete chtít, je čekat dva měsíce na další. Manga dělá z čtenáře závisláky, kteří po první dávce potřebují další.

Masaši Kišimoto - Naruto 1. Překlad  Jan Adamčák. 182 stran. Doporučená cena 179 Kč. Vydalo Nakladatelství Crew, Praha 2011. - Cugumi Óba, Takeši Obata - Death Note: Zápisník smrti 1. Překlad Anna Křiváková. 198 stran. Nakladatelství Crew, Praha 2011.

autor: Karel Veselý | 21. 9. 2011 8:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama