To jsou hlavní témata nového románu Johna Irvinga. Navíc je kniha Dokud tě nenajdu zřejmě i autobiografickou zpovědí, ale to už přenechme literárním historikům a sledujme život chlapce jménem Jack Burns a jeho pozoruhodné matky Alice.
Ke své smůle je však matkou tzv. svobodnou, což tady znamená, že otec - varhaník a milovník žen, především velmi mladých - zmizel. Alice a Jack jsou mu nějakou dobu v patách, na cestách po hotelech severských zemí tráví počátek 70. let. 20. století.
Přitom se Alice provázená Jackem životem protlouká, jak umí. Jednu věc však umí více než jiní, je totiž umělkyní v oboru tetování, v čemž následuje rodinnou tradici. Jackův ztracený otec William sice není tatér, ale má vášeň pro "dokonalé pokrytí" - míněno pokrytí svého těla tetováním. A tak je možné sledovat jeho stopu nejen po kostelech, ale i po tetovacích salónech.
Po kočovné fázi života přichází pro Jacka další, neméně bizarní perioda. Ocitá se v Americe v dívčí škole. Tam je předmětem erotických experimentů slečen postižených bouřlivou pubertou. Byť se mezi nimi objeví jako čtyřletý, nedají mu pokoje; pověst otce-milovníka kolem něj vytváří přitažlivou auru.
Není divu, že tohle všechno Jackův život po sexuální stránce poznamenalo. Jeho kariéra bude sice úspěšná, prosadí se v Hollywoodu, ale přitažlivost ke starším ženám jej bude pronásledovat dál. Psychoanalytik freudovského ražení by si tu přišel na své - jak soudí někteří kritici, sám Jackův penis je tu literární postavou.
Z čtenářského hlediska je to ovšem kniha poněkud těžko stravitelná. Má přes osm set stran a pokud nejsme Irvingovi skalní příznivci, těžko mu takový rozměr odpustíme. Mnohdy jsou to totiž zbytečné strany. Kdyby v románu nebyly, nikdo by si toho nevšiml.
To samozřejmě neznamená, že i tyto stránky nejsou napsané elegantním a výstižným jazykem. Dialogy sedí, popisy jsou přesné a situace před sebou vidíme jako v kině. Je to klasický Irving: odlišné dítě, vložené příběhy, témata, epizody. I neustálé opakování jedné hlášky má svůj rytmický smysl - Před Jackem ne! varuje matka každého, kdo pronáší něco "nevhodného".
Jsou tu místa, která si budeme pamatovat navždy, stejně jako je tomu v nejslavnějším a nejlepším Světě podle Garpa. Třeba když Alice vysvětluje Jackovi, kdo je to prostitutka. Je to podle ní žena, která poskytuje za peníze rady mužům. Klienti prostitutek jsou muži, kteří si myslí, že jejich ženy jim tak dobré rady neposkytnou.
Jindy si s námi autor zřejmě trochu hraje. Když umístí Helsinki a Stockholm na břeh Nordsee, má to asi takovou platnost, jako když přisoudil Shakespeare moře Čechám. Ale třeba tu nejde o notorickou americkou neznalost zeměpisu, nýbrž o to, že severské země, stejně jako další prostředí, jsou jen pohádkovým dějištěm neskutečného příběhu. Lidé jsou tu postavami, svět kulisou.
Měli bychom respektovat, že spisovatel je pánem svého textu a může si psát co chce a jak chce. Kdo by dnes Dickensovi, jehož Irving je a chce být pokračovatelem, vyčítal délku knih? Problém románu je nakonec v něčem jiném.
Literárně v tom, že některá opakování jsou příliš samoúčelná. Jindy nás napadne, že je úplně jedno, kdy byl postaven nějaký kostel. A lidsky máme pocit, že jsme svědky sexuálního zneužívání, které tu není dostatečně reflektováno. Nabokov dokázal v Lolitě podat promluvu vypravěče tak, že jsme téměř na jeho straně; i proto americké konzervativce tato kniha dráždila. U Irvinga zůstáváme nezaujatí.
Jen louskáme stránky marnotratného vypravěče a jeho knihy o různých podobách samoty, o převlecích, depresích a hledání pomoci, o ztrátě nevinnosti. A o ukradeném dětství, v němž se podstatné věci odehrály jinak, než říká nedokonalá paměť.
Titul knihy Dokud tě nenajdu je vlastně dvojsmyslný a můžeme snad prozradit, že Jack nakonec otce najde, ale zároveň najde ještě něco jiného: musí znova interpretovat svůj život. Jenže i tady se dočkáme zklamaní, finále je poněkud menší ohňostroj, než bychom čekali. Jak také jinak, když autor kromě skvělých tref vystřílel i tolik slepých nábojů.
John Irving: Dokud tě nenajdu. Přeložili Libuše a Luboš Trávníčkovi. 877 stran, náklad a cena neuvedeny. Praha, Euromedia Group - Odeon, 2006.
