Londýn - Část kostry z vorvaně obrovského nebo mozek z krávy jsou artefakty, které se ucházejí o letošní Turnerovu cenu - výroční britské ocenění pro současné umělce, které tradičně vyvolává debaty o povaze moderního umění.
Svými extravagancemi si prestižní ocenění vysloužilo i řadu odpůrců. Část z nich tentokrát nezůstala jen u řečí a v pondělí během zahájení demonstrovala před galerií. Sami si říkají Stuckists, propagují tradiční figurativní malířství a svými transparenty požadovali ukončení této „znavené a vyčerpané" výstavy.
„Umění získává v současné britské kultuře čím dál větší místo," brání ale svůj projekt kurátorka Lizzie Carey-Thomas. „Loni výstavu navštívilo 90 tisíc diváků, což je nejvyšší číslo za poslední roky. Young British Artists zpopularizovali současné umění a získali pro něj nové publikum."
Podle titulků by se mohlo zdát, že se Turnerova cena vrací právě do časů, kdy se do finále dostávala provokativní díla z okruhu Young British Artists, ale letošní soutěžící nijak nekonkurují okázalému Damienu Hirstovi.
Podle prvních reakcí na výstavu finalistů, která je k vidění v londýnské Tate Britain do ledna 2010, se dokonce dá říci, že jde o velmi intimní a tichou instalaci. Letos navíc i velmi očekávanou, protože většina z umělců vytváří svá díla přímo na míru výstavním síním.
| Čtěte také: Turnerovu cenu získal Mark Leckey. Za Homera Simpsona Protiválečné stanoviště vyhrálo Turner Prize |
Jediná žena ze čtveřice, Lucy Skaer z Glasgowa, sice často používá jako výchozí bod své tvorby novinové fotografie, nicméně zde vystavuje sousoší Black Alphabet vytvořené z lisovaného uhelného mouru. Dílo pojmenované Leviathan Edge je část kostry vorvaně obrovského, která je ovšem vidět pouze štěrbinami ve zdi.
„Lucy Skaer zpomaluje způsob dívání se. Umění se nedá uchopit jedním pohledem," vysvětluje kurátorka.
Další finalista Richard Wright bývá nazýván malířem, který odmítá plátno; maluje přímo na zdi galerií a přizpůsobuje se dané architektuře. V Tate Britain vyplnil celou jednu stěnu komplikovanými ornamenty ze zlatých listů, které budou opět přemalovány, až výstava skončí.
Roger Hirons, který je podle bookmakerů i největším favoritem, pokryl podlahu galerie šedočerným kovovým prachem. Což působí banálně do chvíle, než návštěvníci zjistí, že se jedná o na prášek rozemletý motor z dopravního letadla. Napůl varování před důvěrou v techniku, napůl varování a zamyšlení před vlastní smrtelností.
Hiorns pracuje se širokou škálou neobvyklých materiálů počínaje modrou skalicí, čisticími prostředky a parfémy až po instalaci plamenů šlehajících z kanálové mřížky.
List Guardian jej popsal jako umělce vyzařování, excesů a nekontrolovatelnosti; proto nepřekvapí, že je to on, jehož další díla obsahují části kravského mozku.
Poslední v řadě - původem italský kreslíř a sochař Enrico David - je pokládán za nejuniverzálnějšího autora z nominovaných. Ačkoli vychází vždy z kresby, překračuje ji k malbě i objektům. Podivně zmučené ručně šité panenky tvoří protipól k stylizované malbě, v níž mohou být nalezeny vlivy francouzského malíře Francise Picabii.
Pod názvem Absuction Cardigan vystavuje tvářemi herců z gay porna polepený vejcovitý tvar, kolébající se na nohách z houpacího křesla.
Vítěz letošního ročníku bude oznámen 7. prosince a získá při té příležitosti tradičně 25 tisíc liber.
