"Ludmila Padrtová, vskutku mimořádný zjev na výtvarné scéně 50. let a dlouho téměř neznámá průkopnice české abstrakce, mě fascinuje svým dílem i neobyčejným životním příběhem. Byla samouk a vše, co o výtvarném umění věděla, načerpala z neformálních diskusí s přáteli, a zejména se svým mužem, významným teoretikem umění Jiřím Padrtou. Jako jedna z prvních dospěla v první polovině 50. let k abstraktní tvorbě, přesto se své umělecké role dobrovolně vzdala v roce 1961, kdy již byla nerozpoznanou průkopnicí evropského informelu. Bohužel pro nás tak učinila velmi radikálně: většinu svých děl při stěhování vyhodila. K vlastní tvorbě se vrátila až po dlouhých 50 letech," říká ředitelka mezi dvěma obrazy Bez názvu z roku 1956 a 1958. | Foto: Jakub Plíhal