Praha - Spontánní zachycení všedního okamžiku bez dlouhého přemítání o kompozici. Momentky neboli snapshots jako svébytný styl představuje výstava v pražské Galerii Rudolfinum. Název Only The Good Ones odkazuje k relativnosti posuzování momentek jen jako dobrých nebo špatných.
„Výstava se jmenuje podle klasické série otázek z minilabu – lesk nebo mat? 9x13? Všechny nebo jenom dobrý?“ vysvětluje kurátor Michal Nanoru. „Dobrý většinou znamenalo ty, kde byl hlavní předmět ostrý, ty, kde byl vůbec nějaký hlavní předmět, kde to nebyl gigantický růžový palec fotografa v objektivu nebo kde nešlo třeba o barevnou plochu první fotky při zakládání filmu.“
Stejnou selekcí jako laborant podrobil kurátor i výběr fotografií na výstavu – nečekané efekty ale naopak zachoval. Expozice odráží současný světový zájem o snapshoty a prezentuje čtyřicet převážně amerických fotografů.
Snapshotová estetika má kořeny už v počátcích 20. století – však také nejstarší fotografie v Rudolfinu pochází z roku 1919. Výstava sleduje více než stoletý vývoj momentek, které se objevovaly v několika vlnách. Výrazným obdobím byla 60. až 80. léta, která později definovala vzhled let devadesátých. Zatím poslední vlnou je pak současný trend sociálních sítí a tisíce nezkušených majitelů kompaktů a chytrých telefonů.
Všemi časovými úseky prostupuje intimita, autenticita a mizivý ohled na uměleckou nebo žurnalistickou konvenci. „Platí tu punkový předpoklad, že k působivé tvorbě není potřeba zvláštní technologie, rozpočtu nebo vzdělání,“ zdůrazňuje kurátor. „Naopak, vyjadřovat se je možné s minimálními prostředky.“
Období 60. let zastupují na výstavě Stephen Shore, Joel Sternfeld nebo William Eggleston, podle mnohých jeden z nejdůležitějších fotografů minulého století. V jejich éře začaly do americké umělecké fotografie pronikat barvy a banalita amatérských momentek odrážela poválečnou konzumní americkou kulturu. Výrazným tématem byl i život na okrajích společnosti zobrazovaný ve dvou úhlech – uměleckou výpovědí (Larry Clark) nebo aranžovaným dokumentem (Jacob Holdt).
Oběma přístupy se inspirovala časopisecká a reklamní fotografie hledající po vyumělkovaných aranžích 80. let přímočařejší vztah s realitou. Našla ho právě v momentkách a zdánlivě spontánním pohledem britské fotografky Corinny Day se světu představila třeba čtrnáctiletá Kate Moss. V populární kultuře našly snapshots místo i v dokumentech (Richard Billingham, Ari Marcopoulos) a nezávislém filmu (Harmony Korine, Gus Van Sant).
Současnou polohu snapshots reprezentují Ryan McGinley, Mike Brodie, JH Engeström či Lee Friedlander. Ten vybrousil k dokonalosti symbol současných momentek – selfies, vlastnoručně vyfocené autoportréty. Fotografie s nataženou rukou nebo odrazem v zrcadle zaplavily sociální sítě a selfie se na Oxford Dictionaries stalo dokonce slovem minulého roku.
Snapshots jedinečně propojují svět profesionálů a amatérů, přebíhají přes hranice záměru a bezelstnosti, režie a spontaneity. Friedlander shrnul filosofii nekonvenčnosti momentek do prosté věty: „Potěšení z dobrých fotografií je potěšení z dobrých fotografií bez ohledu na jejich make-up.“.
Výstava v Galerii Rudolfinum trvá do 6. dubna 2014.
Only The Good Ones: The Snapshot Aestetic Revisited. Galerie Rudolfinum, Alšovo nábřeží 12, Praha 1. Kurátor: Michal Nanoru. Vystavující autoři: Nobuyoshi Araki, Tim Barber, Richard Billingham, Mike Brodie, Larry Clark, Barbara Crane, Bill Dane, Corinne Day, William Eggleston, JH Engström, Walker Evans, Lee Friedlander, Luigi Ghirri, Nan Goldin, Jacob Holdt, Jerry Hsu, William Christenberry, William Klein, Jacques-Henri Lartigue, Ari Marcopoulos, Ryan McGinley, Joel Meyerowitz, Slava Mogutin, Daido Moriyama, Mark Morrisroe, Ed Panar, Tod Papageorge, Walter Pfeiffer, Jack Pierson, Stephen Shore, Dash Snow, Joel Sternfeld, Gus Van Sant, Jürgen Teller, Andy Warhol, Henry Wessel, Garry Winogrand.
