"V Oděse jsme neměli žádnou rusofobii. Všichni tu mluví rusky, i když to jsou ukrajinští občané. Máme dva jazyky, nebyl s tím problém. Ale po invazi jsem se, jakožto rusky mluvící člověk, rozhodl tímto jazykem už nemluvit. Je to krvavý jazyk. Mnoho lidí už ho nenávidí. Oni zabíjí naše lidi a raketami vraždí děti, jak tím jazykem máme mluvit? Ne. Já rusky mluvit nemohu. Což je i běžný názor mezi mými přáteli. Můj otec třeba skoro nemluvil ukrajinsky, ale teď studuje ukrajinštinu. Celý život sice žil na Ukrajině, ale všude mluvil rusky. Jenže teď, v šedesáti dvou letech, se začal učit ukrajinsky, protože rusky mluvit nechce." | Foto: Jakub Plíhal