Praha - Ve věku 85 let zemřel v sobotu večer v motolské nemocnici Pavel Vondruška, hudebník, dirigent, herec a dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana.
Hospitalizován byl loni o Vánocích. Jako průvodce zahraničních turistů po budově Stavovského divadla spadl nešťastnou náhodou do orchestřiště. Poté byl udržován v umělém spánku, z něhož se probral jen krátce.
V cimrmanovském souboru se objevil naposled začátkem loňského roku, ale jeho ochod po dlouhých letech s sebou nesl hořkou pachuť. Oficiálně přestál hrát ze zdravotních důvodů. Sám herec však některým médiím řekl, že ho Zdeněk Svěrák "vyhodil" za to, co prohlásil krátce po Smoljakově smrti: "Smoljak je mrtvý, tak to už snad ani nemá smysl hrát."
Herec, který žil sám, přiznával, že se mu skutečně kvůli zhoršila paměť a že by zřejmě musel z jeviště odejít. Uznal i to, že jeho slova byla neuvážená, ale nedobrovolný a rychlý rozchod každopádně nesl tězce.
Vondruška se narodil se 15. listopadu 1925, otec byl profesor matematiky na průmyslovce a amatérský hudebník. Po válce nastoupil na konzervatoř a později na HAMU. Chtěl se stát dirigentem, jeho profesorem byl mimo jiné Karel Ančerl. Ke konci studií se stal korepetitorem v Národním divadle.
Jako dirigent působil v Moravské filharmonii v Olomouci, v opeře Státního divadla Ostrava a v Hudebním divadle Karlín. Od roku 1977 vedl orchestr v činohry Národního divadla; v menších rolích se tu objevil i na jevišti.
V Divadle Járy Cimrmana hrál od roku 1969, účinkoval ve třinácti z patnácti dosavadních her. "Spíš mě tam zavál osud než zvídavost. V době, kdy se zkoušela Hospoda na mýtince, což měla být opereta, hledali někoho schopného hudby i herectví. A mou osobu jim doporučil Ladislav Smoček, s nímž jsem se dobře znal i proto, že jsem v Ostravě hrál Zvonka Burkeho. A když pak vznikla myšlenka nastudovat operu Úspěch českého inženýra v Indii, tak jsem se jim hodil," vzpomínal na začátky v Divadelních novinách.
Díky Cimrmanům se začal objevovat ve filmu a televizi. Byl nesmírně vzdělaný - ovládal cizí jazyky (francouzštinu, španělštinu, angličtinu, ruštinu, němčinu, srbochorvatštinu, latinu, esperanto) a ve volném čase se zabýval etymologií.
Na divadle přitom působil přesně podle zadání, jímž se soubor řídil - coby nepříliš schopný naturščik, což ještě zdůrazňoval jeho hlas. I ve filmu se jako herecký typ uplatnil především v rolích a roličkách dobro až prostomyslných občánků a roztomilých popletů - jako byl notář Lustig, jeden z akcionářů pivovaru v Postřižinách, který vypočítává, kolik měl jaternic a ovaru.
Vondruškova filmografie čítá na sedmdesát rolí. Hrál v Kulovém blesku, ve filmech Slavnosti sněženek, Marečku, podejte mi pero i cimrmanovkých komediích Jára Cimrman ležící spící a Rozpuštěný a vypuštěný. Objevil se v trilogii Slunce, seno, v Koljovi, v Menzelově Anglickém králi či Vratných lahvích. Hrál v seriálech od Vlaku dětství a naděje přes Cirkus Humberto až po Hospodu na Nově.
V neděli mělo divadlo shodou okolností v repertoáru inscenaci Cimrman v říši hudby, v níž účinkoval ve své zřejmě nejslavnější roli - dirigenta. Zdeněk Svěrák o jeho úmrtí v závěru hry diváky informoval a věnoval mu vzpomínku.
Čtěte také:
Smoljak našel způsob, jak vyjít s českou povahou i mocí
Smoljak, Svěrák, Cimrman: Jak šel čas v Divadle Járy Cimrmana
