Chalupeckého cena představila pětici finalistů. Jejich díla prý provokují uniformní společnost

Kultura ČTK Kultura, ČTK
17. 1. 2018 11:58
Cena Jindřicha Chalupeckého, udělovaná každoročně umělcům do 35 let, veřejnost seznamuje s pěti dalšími mladými talenty. Inscenují performance s herci, používají a riskují vlastní těla, překračují společenská tabu. Na podzim se sejdou na výstavě v pražském Veletržním paláci.
Na snímku jsou zleva Tomáš Kajánek, Alžběta Bačíková, Kateřina Olivová a Lukáš Hofmann. Drží fotografii páté finalistky Adély Součkové.
Na snímku jsou zleva Tomáš Kajánek, Alžběta Bačíková, Kateřina Olivová a Lukáš Hofmann. Drží fotografii páté finalistky Adély Součkové. | Foto: ČTK

O Cenu Jindřicha Chalupeckého bude letos usilovat pět mladých českých umělců Alžběta Bačíková, Lukáš Hofmann, Tomáš Kajánek, Kateřina Olivová a Adéla Součková. Ve středu to oznámila pořádající Společnost Jindřicha Chalupeckého, která vybírala z více než 80 přihlášek autorů mladších 35 let.

Nakonec zvolila umělce, kteří si vybudovali výjimečný estetický postoj. Zasazují jej do "rozličných trhlin v naší čím dál uniformnější společnosti, a provokují tak její pohlcující sílu", shrnula porota.

Letos třicetiletá Alžběta Bačíková natáčí umělecká videa s dokumentárními postupy a zkoumá, zda v nich lze dosáhnout objektivity a nezaujatosti. Zabývá se "vlivem technologií, digitalizace, otázkami reprezentace a sebeprožívání," uvádí porota.

Bačíková měla vloni na jaře samostatné výstavy v brněnské Galerii mladých nebo v pražské Galerii Jelení. Zde promítala například dokument zvaný Hrdinové o muži, jenž pracuje jako dělník v továrně na pneumatiky a zároveň cvičí kung-fu. Svá poslední videa natočila v rámci doktorského výzkumu na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně.

Alžběta Bačíková zkoumá, zda lze v uměleckém videu využívajícím dokumentární postupy dosáhnout objektivity či nezaujatosti. | Video: Artyčok.tv

Druhý nominovaný, pětadvacetiletý Lukáš Hofmann, působí pod přezdívkou Saliva a "promlouvá současnou rétorikou módního či kreativního průmyslu". Ve vybraném prostředí inscenuje situace, kde herci "zprostředkovávají škálu pocitů jedince v neosobním prostředí současné společnosti", uvedla porota.

Hofmann měl vloni samostatné přehlídky v pařížské Galerii Frangulyan nebo v ostravském Plato, v předešlých letech vystavoval ve Švýcarsku, Švédsku, Řecku či Německu.

Další finalista Tomáš Kajánek se věnuje fotografii, videu, performance či 3D tisku. Dle poroty často balancuje až na hraně vlastního tělesného ohrožení. "Zdůrazňuje konkrétní problémy současné společnosti, vztah většiny k menšinám či užitečnost a rizika nových technologií," uvedla porota, podle níž Kajánka často inspirují videa na YouTube.

Autor vloni absolvoval rezidenční pobyty v pražské Meetfactory, v Nizozemsku nebo v Belgii. Samostatné výstavy měl ve slovenské Nitře, opavské Galerii Cella či v nizozemském Rotterdamu, podílel se také na projektu pro Vídeňské bienále.

Pětadvacetiletý Lukáš Hofmann působí pod přezdívkou Saliva a "promlouvá současnou rétorikou módního či kreativního průmyslu".

Čtvrtá nominovaná Kateřina Olivová se zabývá ženskostí, feminismem, sexualitou či mateřstvím. "Primárním médiem je pro ni její vlastní nahé tělo, pohybuje se na hranici kýče a záměrné trapnosti, čímž překračuje zažitá společenská tabu," vysvětluje porota.

Olivová vystudovala Ateliér tělového designu na Fakultě výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně. Podle serveru artlist.cz v minulosti mimo jiné založila galerii na záchodcích brněnského kina Art. "Pocit trapnosti zažívá nejeden divák jejích performancí, kdy je konfrontován s nahým tělem autorky," uvádí artlist.cz.

Všichni čtyři umělci se ve středu zúčastnili představení finalistů v Nadaci a Centru pro současné umění Praha. Pátá nominovaná Adéla Součková je v těchto dnech na rezidenčním pobytu v Indonésii.

Opavská rodačka Součková absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění a drážďanskou Hochschule für Bildende Künste. Zabývá se kresbou, malbou a rovněž vytváří performance či videa.

"Čerpá z napětí vztahu přírody a kultury, ze starých mytologií a archetypů, ale také aktuálních diskusí na téma ekologie nebo feminismu," uvádí porota. Součková měla samostatné výstavy v Berlíně, Římě, Budapešti či v pražských galeriích INI a Kostka.

Opavská rodačka žijící v Praze a Berlíně Součková absolvovala pražskou Akademii výtvarných umění a drážďanskou Hochschule für Bildende Künste. | Video: Artyčok.tv

Pořadatelé ve středu zdůraznili, že také letos bude Cena Jindřicha Chalupeckého především oceňovat angažmá finalistů na výtvarné scéně. "Usilujeme o to, aby to bylo opravdu spíše ocenění než soutěž," zdůraznila Karina Kottová, ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého, že důležitější než listopadový ceremoniál je celoroční činnost zaměřená na propagaci finalistů.

Pořadatelé tak s finalisty budou jednat po celý rok, konzultovat jejich práce a zejména připravovat podzimní přehlídku, kde všichni vystaví svá díla. Letos se tak stane ve Veletržním paláci v Praze.

Cena Jindřicha Chalupeckého

  • Cena Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let je letos v 29. ročníku.
  • Mezi držitele ocenění, nazvaného po významném historikovi umění a kritikovi, patří i známí čeští malíři či sochaři střední a starší generace, například František Skála, Vladimír Kokolia, Petr Nikl, Michal Pěchouček nebo Markéta Othová. Cenu později dostali Mark Ther, Kateřina Šedá nebo Eva Koťátková.
  • V posledních letech se mezinárodní porota nejčastěji přiklání ke konceptuálnímu umění.
  • Pro další ročníky pořadatelé uvažují o změnách ve struktuře ocenění, aby "současně respektovalo ideje, se kterými je v 90. letech zakládali Jiří Kolář, Theodor Pištěk, Jiří Šetlík a Václav Havel, ale také odpovídalo aktuálním potřebám nejen uměleckého světa".

Jako zahraniční host zde české finalisty doplní rumunská umělkyně Alexandra Pirici. Pořadatelé s ní jednají o tom, že by aktualizovala svůj projekt zvaný Public Collection of Modern Art. V minulosti jej uvedla ve Fredericianu v německém Kasselu nebo v londýnské galerii Tate Modern.

Tanečnice a choreografka Pirici v prostoru galerie "instruuje skupiny performerů, kteří vykonávají různá gesta, popřípadě jejich těla slouží jako historické či architektonické symboly", upřesnila Kottová.

V případě projektu Public Collection of Modern Art účastníci performance ztvárňují známá i zapomenutá díla z muzejních sbírek, pražská verze by se tak mohla týkat i zdejších sbírek. Cílem projektu je reflektovat roli muzea jako instituce, která se zabývá archivováním, tvoří historii a tím i reflektuje společenský vývoj.

Vedle hlavní výstavy finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého se letos znovu uskuteční také menší, experimentální přehlídka volně rozvíjející téma ročníku. Vloni se konala v pražském Centru současného umění Futura, letos ji uspořádá brněnská galerie Tic. Kurátoři vyberou díla dosavadních vítězů Divácké ceny, která je od roku 2010 vyhlašována spolu s hlavním oceněním.

 

Právě se děje

Další zprávy