Cenu Josefa Škvoreckého získala Petra Hůlová

mp
4. 11. 2008 22:05
2. ročník soutěže ovládla románem Stanice Tajga
Petra Hůlová na křtu románu Stanice Tajga
Petra Hůlová na křtu románu Stanice Tajga | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Prestižní literární ocenění od Nadace Josefa Škvoreckého a čtvrtmilionovou prémii navrch získala letos spisovatelka Petra Hůlová.

Porotu Ceny Josefa Škvoreckého nejvíce zaujal román mladé české prozaičky nazvaný Stanice Tajga. Informuje o tom server České noviny.

Hůlová v druhém ročníku soutěže obstála v konkurenci takových jmen jako Jaroslav Rudiš, Emil Hakl nebo Jiří Dědeček.

"Z titulů nominovaných na Cenu Josefa Škvoreckého je to kniha nejzralejší, a proto si cenu určitě zasloužila," uvedl předseda poroty a literární kritik Vladimír Karfík.

Autorka tak napodobila úspěch své prvotiny Paměť mojí babičce z roku 2002, která jí hned v úvodu její kariéry vynesla řadu literárních ocenění.

Touha odjet pryč

Stanice Tajga je spisovatelčinou pátou prózu, kterou tentokrát pojala jako dobrodružný příběh a zasadila ho na Sibiř, kam po válce odchází dánský podnikatel Hablund a po šedesáti letech se po jeho stopách vydává antropolog Erske.

"Jde v podstatě o ztracení jednoho člověka a o to, že ho jiný člověk nějakým způsobem hledá -  ale je to i příběh o ženě, která čeká na muže a celé roky o něm vlastně vůbec nic neví. A je to i polofaktografická  a poloimaginární historie odlehlé Sibiře," popisuje Hůlová.

Psala ze svých zkušeností, sama Sibiř mnohokrát navštívila. Vycházela ale i z vlastních pocitů a emocí.

"Dlouho jsem chtěla napsat knížku o někom, kdo někam odjede, a už se nikdy nevrátí. Protože i vlastně ve mně byl takový pocit - možná touha -  někam odjet a už se nevrátit," řekla.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 28 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy