Věhlas jejich uměleckých schopností tak má na starosti třiačtyřicetiletá kontroverzní umělkyně, která byla nominována na Turnerovu cenu a v Británii se stala majetnou celebritou.
"Je vypravěčkou s neobyčejnou schopností zachytit spodní vrstvy a tato expozice dovolí srovnat její práci v mezinárodním kontextu bez opory výtvarné generace, se kterou se dostala na vrchol," řekla zástupkyně British Council Andrea Roseová.
"Jsem nadšená - je to velká čest a fantastická příležitost," řekla k tomu sama umělkyně. Po Rachel Whitereadové je druhou ženou, která Británii na prestižním klání v Itálii bude reprezentovat.
Eminová ukazuje svoje nejosobnější emoce a postoje, často je objektem ona sama v roli zhrzené femme fatale. Nebojí se šokovat, má ráda nevzhledné scény a někdy je obviňována z násilné obscénnosti.
Zaujala instalací Všichni, se kterými jsem kdy spala 1963-1995, kdy dovnitř modrého stanu typu iglú napsala svému tělu blízká mužská jména; v roce 1999 byla nominována na prestižní Turnerovu cenu za projekt Má postel. Své nejintimnější místo vyzdobila použitými kondomy, vypitými lahvemi nebo špinavými kalhotkami. Cenu nedostala, ale i díky opileckému výstupu v televizní diskusi se dostala ve všeobecnou známost podobně jako její kolega Damien Hirst a její práce vystavuje Saatchi Gallery.
Příští ročník benátského bienále se koná od června do listopadu 2007 a pyšní se tradicí z předminulého století. Země bývalého Československa se o svůj výstavní pavilón střídají: v roce 2001 české barvy hájil Jiří Surůvka.
O dva roky později si pozornost zařídila ostravská skupina Kamera Skura s Ježíšem zavěšeným na tělocvičných kruzích, v roce 2005 se (pod patronátem Slovenska) světovému publiku představil u nás žijící Slovák Ján Mančuška.
