Peking - Čínský disident a výtvarník Aj Wej-wej oznámil, že složil na bankovní konto státního daňového úřadu záruku ve výši 8,45 milionu jüanů (25 milionů korun). Tento krok mu má umožnit zažádat o revizi rozhodnutí, který úřady umělci nařídily zaplatit na daních a pokutách 15 milionů jüanů (téměř 44,5 milionu Kč).
Peníze pocházejí ze sbírky na umělcovu podporu, přestože Ajův právník ještě v pondělí řekl, že je úředníci odmítají přimout - což se dalo považovat za další šikanu. Složení zmíněné částky představuje ústupek umělce v jeho sporu s úřady; prý se pro něj rozhodl i kvůli obavám o své spolupracovníky.
Je to prosté
Daňoví úředníci pohrozili, že předají vyšetřování činnosti jeho firmy policii, pokud nebude částka složena do úterního vypršení lhůty. Policie by mohla zatknout v prvé řadě jeho manželku, která je právní zástupkyní a ředitelkou společnosti. I Ajovi hrozilo, že bude obviněn z dalších činů a opět zadržen.
Obvinění Aje z daňových úniků je obhájci lidských práv považováno za další ze způsobů, jak ho potrestat za jeho kritiku autoritářské vlády. Umělec nejprve odmítal částku uhradit s tím, že žádný důkaz o daňovém úniku nebyl předložen.
Aj je výtvarníkem společnosti, ne ředitelem nebo manažerem, ačkoli pokuta byla adresována jemu. Sám podotýká, že nic z toho není pro vládu podstatné. "Je to prosté. Ti, kdo jsou u vlády, si mohou dělat, co se jim zachce, mají neomezenou moc," podotkl Aj.
Umělec se nicméně rozhodl, že už nesloží druhou část sumy, protože by to mohlo být vnímáno jako přiznání viny. první částka má b ýt pokusta, druhá sám doplatek. Navíc by se peníze špatně dostávaly zpátky, i kdyby Ajova firma při vyhrála.
Finanční prostředky, které Aj složil na konto za přítomnosti úředníků, pocházejí z darů výtvarníkových stoupenců - jiných umělců, disidentů i tisíců anonymních sympatizantů. Celkem 30 000 lidí mu v uplynulých dnech darovalo téměř devět milionů jüanů.
Jeden proti týmu
Výtvarník byl na přelomu jara a léta téměř tří měsíce vězněn a propuštěn s obviněním s hospodářských trestných činů. Podle Aje má nyní firma 60 dnů na to, aby vznesla námitky a dosáhla přezkoumání případu. Výtvarník nicméně pesimisticky dodává, že proces se pak může táhnout dlouhé měsíce a úřady se jeho nesouhlasem stejně nemusí zabývat.
"Nikdo nám nic nevysvětlil, je tedy těžké zformulovat odpověď. A dokonce i když jsem zaplatil první část sumy, mohou úřady mé námitky zcela zamítnout," prohlásil s tím, že to vypadá jako fotbal, kde hraje jeden hráč proti celému týmu.
Více než potřebná částka se na umělcově kontu objevila už v neděli večer - přesně 8,69 milionu jüanů. Čínský státní deník Global Times minulý týden varoval, že Aj by mohl být obviněn z nezákonné finanční sbírky, a kampaň bagatelizoval s tím, že nereprezentuje širší čínskou veřejnost.
Na obvinění deníku, že je bohatý a nepotřebuje si půjčovat, Aj zdůraznil, že všechny půjčky dárcům splatí. Lidé mu posílají peníze nejen přes internet nebo poštou, někteří prý dokonce házejí přes zeď umělcova domu vlaštovky složené z potvrzení o platbě nebo přímo bankovky.
Původně chtěl výtvarník splatit zálohu tím, že by zastavil dům své matky; na nutné právní kroky však bylo podle něj málo času. Podle Aje každopádně ale sbírka ukazuje, že existuje jistá skupina občanů, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor a používají své peníze jako formu hlasování.
Nucený úsměv
Aj Wej-wej byl letos na jaře zatčen v rámci zátahu proti vládním kritikům a následně tři měsíce bez obvinění na utajeném místě zadržován; na svobodu se dostal koncem června. Jednou z podmínek propuštění bylo, že nebude hovořit se zahraničními médii, posílat vzkazy po Twitteru a rok neopustí Peking.
Žádný důkaz o daňovém úniku ale nebyl předložen. Aj je výtvarníkem společnosti, ne ředitelem nebo manažerem, přesto pokuta byla adresována na jeho jméno. Postup úřadů proti umělci se stal terčem ostré kritiky západních zemí. Čínské úřady tvrdí, že se Aj přiznal k daňovým únikům, jeho rodina ale popírá, že by se jich dopustil.
Aj Wej-wej je na Západě jedním z nejznámějších výtvarníků, nedávno byl zvolen uměleckou osobností roku. Podílel se například na návrhu olympijského stadionu pro olympiádu v Pekingu, ale pak se od her distancoval s tím, že vláda je využívá jen pro propagandu. Hry dokonce nazval "nuceným úsměvem" Číny.
Právě v době uvěznění měl výstavu v londýnské galerii Tate Modern. Do ohromné turbínové haly umístil instalaci složenou ze sta milionů porcelánových slunečnicových semínek.
Semínka jsou v Číně oblíbenou levnou pochoutkou a v Ajově podání nesou mnoho významů; od odkazů na vládní propagandu až po metaforu čínské sounáležitosti. Právě tamní "kolektivní mentalita" a společnost je častým tématem jeho sarkastických děl.
