U2 v berlínském dešti oslavovali desku The Joshua Tree a lidská práva

Hana Slívová Hana Slívová
13. 7. 2017 21:58
Na berlínský olympijský stadion, který pojme až 75 tisíc lidí, dorazila irská skupina U2. Speciálně postaveným setem, v němž nechyběly za sebou přehrané písně ze slavného alba The Joshua Tree, oslavila třicet let jeho vzniku. Večer byl rozdělený do tří bloků: v prvním zazněly starší hity, v druhém album The Joshua Tree, třetí patřil hitovým přídavkům a poselství míru. Večer fanouškům znepříjemnil déšť. Co však nezastala příroda, to zvládly velkolepé projekce fotografa Antona Corbijna.
Bono na koncertě v Berlíně. | Video: Ecnomia, U2gigs.com

Středeční berlínský koncert skupiny U2 znamenal pro českého fanouška nejen připomínku třiceti let vzniku nejslavnější desky The Joshua Tree, ale dal také vzpomenout na prozatím jediný koncert irské kapely v Praze.

S albem Pop dorazil sedmatřicetiletý Bono a spol. téměř přesně před dvaceti lety, v srpnu 1997, na strahovský stadion. V druhé části koncertu tehdy selhala bezpečnostní opatření a rozvášněným fanouškům se podařilo dostat na plochu i bez lístku.

V Berlíně byla samozřejmě situace zcela jiná a koncertu - i kvůli loňskému předvánočnímu teroristikému útoku v centru města - předcházela několikanásobná kontrola.

Apelem k boji proti terorismu, solidaritě, toleranci odlišnosti a podpoře žen pak přispěl i samotný frontman U2, známý neúnavnou propagací lidských práv. A právě třetí blok koncertu, věnovaný hitům jako Miss Sarajevo, Beautiful Day, Elevation nebo One, mu posloužil jako prostor pro zopakování všech svých humanistických poselství.

Miss Sarajevo, písni nazpívané spolu s Lucianem Pavarottim v reakci na situaci v poválečné Jugoslávii, U2 pozměnili kontext a věnovali ji všem uprchlíkům z Blízkého východu. Po stadionu nechali kolovat vlajku dívky, která by jednou ráda studovala práva. Zatím ale musí přebývat v jordánském uprchlickém táboře.

Nad pódiem se měnily fotografie se jmény silných žen - od vědkyně Marie Curie-Skłodowské přes německou kancléřku Angelu Merkelovou, nejrůznější feministická hnutí až po zavražděnou britskou političku Jo Coxovou. Při One zase na stadionu běžela v podstatě náborová kampaň Bonem podporované humanitární organizace One. Ta upozorňuje na chudobu v rozvojových zemích.

Od Bona se v současné době jiné vystupování očekávat nedá. Moment, kdy si okolo stojící fanoušci začali při jeho řeči padat do náručí, už ale působil spíš úsměvně.

Projekce The Joshua Tree Tour 2017
Projekce The Joshua Tree Tour 2017 | Foto: ČTK

V tu dobu už ale mělo publikum skrápěne deštěm za sebou bujarý večírek, na němž kromě Bonových proslovů zaznělo i to nejlepší z diskografie: třicet let staré album The Joshua Tree, nahrané ve spolupráci s producenty Brianem Enem a Danielem Laonisem.

Zní to jako dřív. I přes Bonovy problémy s hlasem

Koncert začal krátce po deváté hodině večerní ostrým a svižným dvojblokem písní Sunday Bloody Sunday a New Year's Day z politického alba War z počátku 80. let.

Fanoušci byli na nohách hned s prvními tóny Edgovy zvonivé kytary a ani ti s lístky na sezení se během koncertu neposadili. Bonovi, jemuž v některých momentech hlas už neslouží tak, jak tomu bylo dřív, i sobě samým tak připravili sympatickou kulisu.

Vlna energie se stadionem valila přes poctu Davidu Bowiemu v podobě anglické i německé verze jeho skladby Heroes až k prvním třem ikonickým skladbám druhého bloku, který sestával pouze z písní desky The Joshua Tree. Kombinaci hitů Where The Streets Have No Name, I Still Haven't Found What I'm Looking For a With Or Without You s výraznými basovými i kytarovými party hřímal celý stadion. 

Čerobílá projekce Antona Corbijna
Čerobílá projekce Antona Corbijna | Foto: ČTK

Obří podíl na atmosféře na stadionu měly projekce fotografa Antona Corbijna, jenž připravil pro klíčové album kapely vizuály v Mohavské poušti na jihovýchodě Kalifornie.

Pro The Joshua Tree Tour připravil stylový krátký film, vycházející z pouštních motivů, jimž na stagi dominoval jednoduchý strom. Černobílé i pestrobarevné projekce v tom nejvyšším rozlišení se promítaly na obří šedesátimetrové plátno.

Během Where The Streets Have No Name se tak fanoušci s kapelou ocitli "on the road", působivá byla také projekce pohoří ve With Or Withou You. I bez 3D brýlí to vypadalo, jako kdyby se jednoduchá střiška chránící bicí Larryho Mullena snesla do filmových kopců odněkud z vesmíru. 

Nejlepší momenty koncertu ale přinesla paradoxně prostřední, nejméně hitová část, když se publikum zklidnilo a přestalo všechno kolem sebe natáčet na smartphony.

V křehké a i po třiceti letech působivé Running to Stand Still vyměnil Edge kytaru za klávesy a Bono závěr skladby rozčísl foukací harmonikou. V následující Red Hill Mining Town zase kapelu z projekce doprovodil dechový orchestr - tak, jako to v novém mixu písně z letošního jara vymyslel producent Steve Lillywhite.

U2 v Berlíně

The Joshua Tree Tour 2017
Berlín, Olympijský stadion, 12. 7. 2017
Předkapela: Noel Gallagher's High Flying Birds
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %

"Některé skladby jsou dneska ještě o dost víc aktuální než tehdy," řekl Bono před písní In God’s Country, která pojednává o proměnách přírodní i mentální krajiny a již na plátně doprovodily detailní záběry stromů.

Berlínský koncert U2 trval skoro dvě a půl hodiny. Publikum, které nepočítá zhlédnuté show Bona a spol. na desítky, si z aktuálního turné odnese poznatek, že Bono ani v sedmapadesáti neztrácí schpnost sugestivně odvyprávět všechny své milostné i politické příběhy.

A že přes všechen patos, jež s sebou písně U2 nesou, kapela ani po třiceti letech od The Joshua Tree nepostrádá energii a nepůsobí jako svůj vlastní revival. 

 

Právě se děje

Další zprávy