Původně měly Budějovice jako vlastník této konstrukce, která vadí památkářům, letos točnu zlikvidovat. Odložením lhůty byl ale znovu získán čas najít novou tvář hlediště, jež by byla přijatelná pro všechny.

Budějovice se podpisem dodatku zavázaly, že letos nechají zpracovat studii proveditelnosti jiného typu točny na stávajícím místě, která by vyhovovala požadavkům ministerstva kultury a památkářů stejně jako potřebám města coby investora a Jihočeského divadla, které tam hraje.

Jandák řekl, že nyní má na stole už tři různé projekty, které považuje za zajímavé. "Myslím, že se to stává i jaksi prestižní záležitostí pro architekty, aby s tím stavem něco udělali a pomohli tomu, aby se divadlo v Krumlově hrálo ještě dalších 300 let - protože ono se tam už hraje 300 let v různých podobách."

UNESCO na odstranění točny nelpí

Točna je umístěná v barokní zahradě, jež je společně s městem a zámkem zapsána do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Její existence vadí památkářům, odstranit ji doporučil i výbor UNESCO. Naopak zástupci českobudějovické a českokrumlovské radnice chtějí otáčivé hlediště zachovat tam, kde má svoji tradici i neopakovatelnou atmosféru.

Český Krumlov už si nechal zpracovat studii, která navrhuje do zahrady umístit lehkou konstrukci, která by sloužila necelé čtyři měsíce v roce a mimo sezonu byla složená.

Ministr i starostové obou měst dnes zdůraznili, že ze strany UNESCO nikdy nepřišel striktní požadavek na odstranění točny. "Všechny materiály od nich pouze podporují a doporučují požadavek naší instituce památkářů na odstranění točny," zdůraznil českobudějovický primátor Miroslav Tetter.

Vyřešíme si to sami

"Já si myslím, že si to vyřešíme sami, ale protože jsme kultivovaní představitelé české kultury a samosprávy, budeme samozřejmě jednat i s UNESCO a předestřeme jim naše návrhy. Ale poslední slovo budeme mít my," uvedl Jandák s tím, že napíše UNESCO dopis a bude ho průběžně o jednáních o podobě točny informovat.

Kastelán českokrumlovského zámku Pavel Slavko s točnou nesouhlasí, ale rozhodnutí ministra respektuje. Zdůraznil, že to není situace nová, obdobně se podle něho řešení odsouvá už od roku 1995. Dva roky považuje za dost dlouhou dobu na zvážení všech možností na téma moderna versus historická zahrada. Osobně trvá na názoru, že točna do barokní zahrady před Bellarii nepatří: "Z hlediska odborného na tom není co měnit, čas prověří, že většina novodobých zásahů se z podstatné části vždy ukázala jako nešťastná."