Velkou inspirací je Jaroslavu Rónovi umění dávných civilizací, mýty a rytířské legendy. Debaty nad jeho brněnskou jezdeckou sochou Jošta Lucemburského sotva utichly a v umělcově ateliéru stojí další rytíř na koni. "Je to trochu sci-fi jezdecká socha. Robotický rytíř se pohybuje mezi galaxiemi na svém vesmírném oři," popisuje ji malíř a sochař Róna.
Jaroslava Rónu, spoluzakladatele legendární výtvarné skupiny Tvrdohlaví, ale inspirují také nové technologie: dokončuje sochu Vítězství robotů. "Bude to žulová socha, právě pro ni vylomili 33tunový kámen. Je to socha robota, který zvedá nad hlavu lebku posledního člověka. Až se začnou ptát po sochařích, kteří by zvěčnili jejich vítězství nad lidmi, budu první - už jsem jim to navrhl," říká s typickou nadsázkou.
Ve dvou ateliérech za Prahou pracuje na velkých sochách, v pražském ateliéru na Novém židovském hřbitově hlavně maluje. "Maluju i sochařím asi stejně, celý život mám stejnou potřebu obého. Mívám období, kdy víc maluju, a také mě střídavě živí jedno, nebo druhé. Neustálé zvětšování soch jde ale na úkor malířství," dodává.
"Sci-fi rytíř" se bude brzy odlévat do bronzu, aby se stal "zlatým sochařským hřebem" výstavy, kterou Rónovi na 23. června připravuje Galerie hlavního města Prahy v Domě U Kamenného zvonu. Robot pokořující člověka však zatím stále ještě dostává obrysy.
Hornina pro robota pochází ze stejného místa jako kámen pro někdejší Stalinův pomník v Praze. "Chtěl jsem, aby se žula, kterou použili na sochu masového vraha, trochu rehabilitovala. Tak jsem z ní udělal Žábu, pak Čerta, Hvězdáře a teď se z ní začne dělat Vítězství robotů," říká u modelu, který odkazuje svým tvarem i ornamentem k toltéckému sochařství.
Jaroslav Róna v současné době pracuje také na další soše pro veřejný prostor. Na pražském Pankráci bude stát desetimetrová červená žirafa, která však díky své atypické hlavě vypadá spíš jako sprcha.
