Recenze: Vodník je neobvyklá detektivka a silná tragédie, škoda filmařských kejklí

Tomáš Stejskal Tomáš Stejskal
16. 4. 2019 13:24
Ve čtvrté části cyklu Detektivové od Nejsvětější Trojice vyšetřovatelka Marie Výrová řeší dosud nejosobnější případ. Brutální vražda nemluvněte z třicet let daleké minulosti natolik pohltí protagonistku, že si vezme volno a začne pátrat na vlastní pěst.
Veškeré dění se soustředí na věc, která stojí nad zákonem: na hledání pravdy.
Veškeré dění se soustředí na věc, která stojí nad zákonem: na hledání pravdy. | Foto: Yan Renelt

Přitom paradoxně jedním z největších kladů této trojdílné minisérie jménem Vodník, kterou právě odvysílala Česká televize, je, že se tu v klasickém slova smyslu vlastně nevyšetřuje.

Foto: Pavla Černá

Cyklus, který scenáristicky zaštítil Petr Jarchovský a při jehož režii se střídají Jan Hřebejk s Viktorem Taušem, se nyní opět pod Taušovým vedením dostal do vážnější a experimentálnější polohy.

Tauš už druhou částí Modré stíny mnohé diváky zneklidnil, když se kamera v jeho pojetí vzpírala zavedeným televizním konvencím, záměrně přesvětlovala obraz či snímala dialogy způsobem vzdáleným klasické figuře záběr-protizáběr.

Tentokrát se Viktor Tauš pouští do ještě větších stylistických tanců. Začíná na venkovském dvoře koncem 80. let minulého století, kde se svět dospělých a ustaraných rodičů střetává s rozjitřenou myslí náctiletých neteří. Už tady se naplno projeví název minisérie Vodník. Venku křičí děcko v kočárku, otec i matka na nervy a dívky si ve svém domečku čtou Erbenovy děsivé balady.

Kamera přitom mnohé události líčí v lyrizujících zeleno-červených "vodnických" odstínech - ať už pomocí odlesků korálkového závěsu, či s využitím svícení. Brzy pak dojde na nepříjemně reálné provedení známého erbenovského "dětská hlava bez tělíčka a tělíčko bez hlavy" za pomocí cirkulárky.

O třicet let později se olomoucký tým detektivů v čele s Marií Výrovou v podání Kláry Melíškové zabydluje v nové, moderně prosklené služebně, když se objeví nové okolnosti dávno uzavřeného a promlčeného případu. V něm byla matka nalezena s mrtvým nemluvnětem v náručí, brzy poté v cele spáchala sebevraždu a podle spisů byla jasnou pachatelkou. Ne všechny výpovědi však sedí a ne všechny zůstaly zaprotokolovány.

Foto: Pavla Černá

Vodník je v mnoha ohledech odvážnou detektivkou. Nejen formálně, byť Taušovy neustálé hrátky s kamerou a obrazem jsou nejviditelnější a také nejproblematičtější součástí díla, jež jinak sympaticky ukračuje ze zavedených detektivních kolejí. Především v tom, nakolik se nevěnuje hledání viníka kvůli potrestání, neboť na trest už je pozdě.

Veškeré dění této více než tříhodinové minisérie se tak soustředí na jedinou věc, která stojí nad zákonem: na hledání pravdy.

Zní to možná pateticky, ale v tom je skutečně největší síla Vodníka. V rekonstrukci jednoho krátkého časového úseku během jednoho dávného parného dne, který z různých důvodů donutil mnoho lidí z široké rodiny, jíž tragédie postihla, vypovídat ne zcela podle pravdy. Anebo se v době těsně před krvavou tragédií zachovat nějak nestandardně, sobecky, emotivně, přičemž každý z těchto střípků mohl ovlivnit blížící se hrůzný čin.

K tomu všemu je ale třeba se prokousat. Vodník nešťastně začíná tou stylisticky nejpřepálenější epizodou. Záměrně pracuje s lyričností a baladičností, jež mohou vzdáleně připomenout třeba snímky Jaromila Jireše, ale není bohužel moc jasné, co tyto formální kejkle přináší dílu jako celku. Zda to spíše než silný koncept není posedlost střídáním stylových rejstříků, které nakonec místo toho, aby se doplňovaly, požírají samy sebe.

Snad každý záběr je něčím zvláštní. Mnoho se jich odráží v různých skleněných plochách, jiné jsou rozostřené, přesvícené, případně vynikají pečlivě aranžovanou kompozicí.

Třetí a závěrečnou část minisérie Vodník odvysílala Česká televize v neděli. | Video: Česká televize

V jednu chvíli se objeví distancovaný záběr hrdinů oddělených architekturou jejich bytu, který může připomenout estetiku současných rumunských sociálních dramat, o chvíli později kamera spěchá k hrdinově obličeji v kontrastním, zběsilém nájezdu na detail.

Bohužel toto honění mnoha různých estetických zajíců je často spíše arénou pro případné formalistické analýzy, než aby obohacovalo vyprávění. Přitom potenciál zápletky - pocházející z knižní předlohy Michala Sýkory - je nemalý a Vodník jej především v druhé a třetí části lecčím zdařile naplňuje.

Foto: Pavla Černá

Scenárista Petr Jarchovský se v předposlední řadě cyklu - nazvané Pět mrtvých psů a režírované Janem Hřebejkem - dobře sžil s postavami vyšetřovatelů z předlohy. Tentokrát však musel začít trochu "od začátku". Vyšetřovatelka Výrová se svými kolegy takřka nepřijde do styku, až na občasné, opět zemitě vtipné výměny s bývalým šéfem v podání Miroslava Krobota. Výrová se potkává především s rodinou, které se případ týká.

Tady se daří vytvořit prostor, kde se na povrch derou dekády staré křivdy mezi třemi bratry a jejich potomky. Scénář při tom elegantně uhýbá z nabízejících se klišé, třeba o zlu komunismu, a vše převádí do všední, rodinné roviny - vypráví o lidech, kteří mají všichni máslo na hlavě, ať kdysi byli ve straně, či nikoli.

Před očima diváků tak díky přesvědčivým hereckým výkonům - z nichž za zmínku stojí především Václav Neužil coby otec zlomený faktem, že mu krátce po sobě umřeli syn, žena i matka - vyvstává vrstevnatá tragédie, které šlo zabránit mnoha způsoby. Přesto nikdo z dotyčných v té komplikované hře není pravým viníkem.

Vodník, především formálně, ale občas i vypravěčsky, chce být jiný až příliš. Přitom z té snahy některé inspirace čouhají příliš zjevně a naopak důvod jiných komplikovaných tvůrčích rozhodnutí možná navždy zůstane ukryt v mysli režiséra.

Viktor Tauš je tak posedlý neobvyklými obrazy, až končí u vršení vizuálních střípků, z nichž by soudržnou mozaiku sestavil jen trpělivý milovník rébusů.

Foto: Pavla Černá

Přesto celý tento cyklus - včetně Vodníka a s výjimkou nepovedené první části Případ pro exorcistu - představuje vítané osvěžení v tuzemské záplavě kriminálek. Každá řada je napsaná trochu jinak, každá se pokouší hledat lokální přístup k populárnímu žánru krimi.

Jen škoda, že Vodník do toho v jádru tak sympaticky obyčejného, ušmudlaného světa svých hrdinů tahá až příliš mnoho nesourodých ekvilibristických kousků. Obzvláště u díla, které si vzalo inspiraci u mistra jednoduchosti a zkratky Karla Jaromíra Erbena, je to formalistické skotačení spíše na obtíž.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Kajakářka Galušková postoupila do finále MS ve vodním slalomu

Kajakářka Antonie Galušková postoupila do finále mistrovství světa ve vodním slalomu. Předloňská juniorská mistryně světa obsadila v dnešním semifinále v Bratislavě páté místo. Vypadly naopak olympionička Kateřina Minařík Kudějová a Lucie Nesnídalová. Semifinálovým sítem neprošly ani obhájkyně titulu Eva Tercejlová ze Slovinska a trojnásobná mistryně světa Jessica Foxová z Austrálie.

Dvacetiletá Galušková postupovala ze druhé kvalifikační jízdy, takže jela v semifinále už jako pátá. Všechny branky projela čistě a neudělala výraznější chybu a dostala se do čela. Nakonec ji předjely jen čtyři ze zbývajících 25 závodnic. Při premiéře na seniorském MS si tak vyjela finále. "Je to úplně neuvěřitelné. Před jízdou jsem na tom nebyla psychicky nejlíp. Půl hodiny před semifinále jsem brečela, protože to pro mě bylo strašně psychicky náročné, ale pak jsem si povídala s tátou a trenérem a natolik mě uklidnili, že jsem mohla jet s klidnou hlavou. A když jsem dojela do cíle, měla jsem z toho dobrý pocit," svěřila se.

Řada kajakářek v semifinále chybovala. Jízda se nevyvedla ani Minařík Kudějové, která po doteku osmé branky ztratila hodně času v protivodné dvacítce a stejně jako na mistrovství Evropy a olympijských hrách skončila před branami finále. "Začátek jsem jela dobře, ale pak mi odešly ruce. Nemohla jsem pořádně zabrat a ztrácela jsem všude," řekla po konečné 15. příčce. Podepsalo se na ní nachlazení, od středy ji trápila rýma. "Ale za ty dva dny jsem se vykurýrovala, dneska jsem už byla fakt dobrá. Ale možná to tam zůstalo," uvažovala.

Nadějně se vyvíjela jízda Nesnídalové, která ale ztratila v závěru a obsadila 18. pozici. Světová šampionka z roku 2019 Tercejlová pádlem odhodila tyčku na deváté brance a dostala padesátisekundovou penalizaci. Australská superhvězda Foxová, která jela jako poslední, po dojezdu figurovala na vedoucí pozici, ale pak dostala padesátisekundovou penalizaci za špatný průjezd dvanácté branky. Nedostala do branky celou hlavu, což rozhodčí potvrdili z videozáznamu.

O finálovou účast nyní bojují kajakáři včetně českého tria Jiří Prskavec, Vít Přindiš, Vavřinec Hradilek.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Po střetu s nákladním vozem zemřel na Semilsku v pátek odpoledne zhruba pětadvacetiletý řidič osobního vozu

Tragická nehoda se stala u obce Horka u Staré Paky. ČTK to v sobotu řekl regionální mluvčí policie Vojtěch Robovský. Okolnosti nehody policie dál šetří. V září je to druhá smrtelná nehoda v Libereckém kraji. 

před 59 minutami

V souvislosti s kampaní před nedělními parlamentními volbami v Německu zaznamenala policie více než 4200 trestných činů

Informoval o tom v sobotu list Die Welt, který se dotazoval úřadů v jednotlivých spolkových zemích. V roce 2017 den před parlamentními volbami informovaly úřady o 3660 trestných činech. Velkou většinu zaznamenaných trestných činů tvoří poškození cizí věci, většinou volebních plakátů. Policie se ale musela v souvislosti s volbami zabývat i násilnými trestnými činy či urážkami na cti.

před 1 hodinou

Spilková je po prvním kole turnaje v Arkansasu pátá

Golfistka Klára Spilková výborně rozehrála turnaj LPGA v Rogersu a po prvním kole Arkansas Championship se dělí o páté místo. Česká olympionička zahrála šest ran pod par a ztrácí dva údery na vedoucí trojici, kterou tvoří Australanka Katherine Kirková a Korejky Či Un-i a Kim A-lim.

Spilková začala eaglem na úvodní čtyřparové jamce. Na další jamce přidala birdie, kterých v prvním kole zaznamenala celkem pět. Chybovala jen na dvanácté jamce, kde zahrála bogey. O páté místo se šestadvacetiletá česká golfistka dělí s dalšími čtyřmi hráčkami.

Tříkolový turnaj v Rogersu se hraje s dotací 2,3 milionu dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy