MFF KV 2013 - Americký filmař Oliver Stone pojal svou tiskovou konferenci na festivalu v Karlových Varech jako zapálenou politickou přednášku. Publikum tak dostalo vášnivě pronášenou lekci radikálně levicového myšlení založeného na kritice americké dominance ve světě.
„Nikdy jsem nebyl na tiskovce, kde mají pivo," rozzářil se režisér před první otázkou řeckého novináře, který se zeptal na dokumentární cyklus Nevyřčené dějiny Spojených států, který slavného tvůrce zaměstnával v posledních letech nejvíce. Stone zvážněl, nadechl se a rozhovořil se o roli Řecka v době vzniku studené války.
Jediné alespoň částečně filmové téma nastolil následující dotaz na poslední režisérský sestřih dramatu Alexandr Veliký, jenž režisér považuje za poslední a nejlepší verzi epického dramatu o slavném imperátorovi s Colinem Farellem v hlavní roli. Stone příběh vidí jako silné rodinné drama o mladém vojevůdci, který jde do války, aby unikl před svou matkou, i když své minulosti nikdy nemůže utéct.
Alexander není Bush!
Rozhodně ale nevidí rovnítko mezi historickou postavou Alexandra a politiky typu George Bushe. Bývalý americký prezident podle něj vykořistil Írák a zničil jeho kulturu za cenu velkých obětí. Alexandr naproti tomu dobytá území nevyplenil a snažil se celou říši kulturně a obchodně propojit. Byl to podle Stonea příklad úspěšného leadrovství. Nejen o Alexandrově roli v dějinách si zapálený debatér údajně povídal s návštěvníky včerejší projekce tohoto filmu až do půl třetí ráno.
Stone je fascinován silnými politickými postavami - v jeho filmografii najdeme hraný portrét George W. Bushe nebo dokument o Fidelu Castrovi.
Na otázku, zda ho nelákalo natočit film o silných ženských hrdinkách, odpověděl, že nerozlišuje své hrdiny podle pohlaví nebo barvy kůže, a připomněl svůj starší film Nebe a země z roku 1993, kde je hlavní postavou dospívající vietnamská dívka, procházející různými útrapami za války a posléze v americkém exilu. „Ten film ale neměl moc velký úspěch, protože Američany nezajímá vietnamské utrpení a nikdy se ani za válku neomluvili," říká.
USA propadly paranoie
Na adresu svého dokumentárního cyklu Nevyřčené dějiny poznamenává Stone, že se necítí jako historik, ale jako vypravěč a na dějiny své země posledního století se dívá hlavně jako na skvělý dramatický „příběh země, která schází ze své cesty kvůli národní bezpečnosti".
Zdá se, že na srdci mu leží hlavně etapa po druhé světové válce, kdy Spojené státy podle něj propadly naprosté paranoie. Z této atmosféry viní shození bomb na Hirošimu a Nagasaki, což byl podle jeho kontroverzního názoru akt, který měl působit jako výstraha Sovětskému svazu. „Propaganda je v Americe nezpochybňovaná a je součástí hodnotového systému. Proto nikdo u nás nezpochybňuje, že použití bomb bylo nezbytné."
„Chci se vás na něco zeptat? Jste v NATO?" pokračoval v geopolitické analýze Stone. „A proč? Kdo vám řekl, abyste tam vstupovali? rozvášnil se s tím, že tato obranná smlouva měla skončit s pádem východního bloku. Dodal, že stejně jako rozpad sovětského bloku málokdo předpokládal, tak podobně může skončit jeho západní konkurent: „Všechny tyranie někdy skončí," uvedl Oliver Stone.
Obama selhal
Nepominul ani aktuální kauzu Edwarda Snowdena, analytika tajných služeb, který vynesl na veřejnost důkazy o rozsáhlém špehování NSA, který je podle režiséra americkým hrdinou.
Barack Obama podle něj selhal, protože se údajně více věnuje honu na Snowdena, než myšlenkám na reformy institucí, které zneužívají právo na soukromí.
Snowdenova akce „odhalila tajemství, která by nám neměla být lhostejná. Ten muž se nemá kromě pár zemí kde schovat," řekl s tím, že americká dominance je dnes mnohem větší než tomu bylo třeba v šedesátých letech. „Potřebujeme multipolární svět, silnější Írán, silnější Venezuelu," vytasil se Stone s tezí, kterou by aspoň v tuzemské části auditoria asi jen málokdo podepsal. „Žádná globální síla ale nevydrží věčně," poznamenal režisér, který ve Varech dokázal, že víc než filmová fikce ho v současné době skutečně zajímají intervence USA ve světě.
