Štingl řekl České televizi, že se svou nástupkyní spolupracovat nehodlá. Památník ticha na nádraží Praha-Bubny připomíná pražské Židy, kteří odsud byli za druhé světové války deportováni do koncentračních táborů.
Oficiálním důvodem pro vyhlášení výběrového řízení se stal neuspokojivý vývoj prací na rekonstrukci nádraží. Zhruba sedm stovek lidí včetně bývalého premiéra Petra Pitharta, výtvarníka Jaroslava Róny, filmaře Václava Marhoula, zemského rabína Karola Sidona či předsedy Židovské obce Františka Bányaie však podepsalo dopis na Štinglovu podporu. Jeho vznik inicioval Leoš Válka z pražského Centra současného umění Dox. Signatáři vyzvali ministra, aby "vypsané výběrové řízení zrušil a jednal o budoucnosti Památníku ticha i nadále" s autory myšlenky.
"My jsme rok a půl ztratili čas s tím, že jsme se museli dohadovat s různými lidmi o tom, jak to myslíme, a ani těm lidem to nebylo příjemné. Myslím si, že zrovna tak to nebude příjemné nové ředitelce, se kterou bych skutečně rád spolupracoval, ale v tomhle případě rozhodně ne," řekl Štingl v pořadu Události v kultuře.
Pavlína Šulcová manažersky a organizačně zajišťovala některé akce v oblasti kulturní diplomacie. Působila například v Českém centru Tel Aviv, z toho tři roky jako zástupkyně ředitele, roku 2018 byla pověřena řízením. Kromě toho se věnuje popularizačním a edukačním projektům, jejichž cílem je přiblížit židovskou identitu dalším generacím a širší veřejnosti.
Jmenování do funkce považuje za výzvu a logické vyústění svých aktivit, řekla. "Památník ticha považuji za důležitý a smysluplný projekt. Velmi si vážím zakladatele Pavla Štingla a ráda bych navázala na jeho dosavadní úsilí. Chci dát projektu novou energii a najít možnost pro vzájemnou spolupráci," dodala.
Za prioritu označuje nastartování rekonstrukce a realizaci stavby. Paralelně by se ráda zaměřila na současný vzdělávací program, který má bořit stereotypy a klišé.
"Vznik Památníku ticha je klíčovým projektem ministerstva kultury a je také součástí programového prohlášení vlády," zdůrazňuje ministr kultury Martin Baxa z ODS.
Jeho úřad pro roky 2022 až 2025 vyjednal pro památník 300 milionů korun. "Rekonstrukce však fakticky nezačala. Je proto nanejvýš nutné, aby začala v co nejkratším čase. V žádném případě a nijak tímto nezpochybňuji práci a úsilí dosavadního ředitele Pavla Štingla dostat téma šoa do veřejného prostoru. Nyní je však nutné bezodkladně jednat, abychom naplnili slib daný pamětníkům, jejich potomkům a veřejnosti," dodává Baxa.
Předseda výběrové komise a vrchní ředitel sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Vlastislav Ouroda si od nástupu Šulcové slibuje "stabilizaci standardního řízení příspěvkové organizace státu a na druhé straně potenciál spolupráce s nejnovějšími trendy v problematice připomínání si tragických součástí dějin Evropy".
Obecně prospěšná společnost Památník ticha začala působit zhruba před 12 lety v objektu bývalého pražského nádraží Bubny především s důrazem na připomínání židovských transportů. První transport pražských Židů z nádraží Bubny do Lodže odjel 16. října 1941, bylo v něm tisíc židovských mužů, žen a dětí. Přežilo 24 lidí. Celkem bylo deportováno 50 tisíc obyvatel. V roce 1945 odtud při odsunu odjížděli pražští Němci.
Video: Neseme si trochu mýtus, že nás vždy někdo větší převálcuje (21. 8. 2024)
