Kenzaburó Óe pocházel ze samurajské rodiny, narodil se v lednu 1935. Na jeho tvorbu měl vliv francouzský existencionalismus. Česky mu vyšly knihy Chov, Mladík, který se opozdil, Soukromá záležitost a Seventeen/Sexuální bytosti. Podle Švédské akademie jeho dílo "poetickou silou vytvořilo imaginární svět, v němž se život a představy spojují do podoby ohromujícího obrazu současného člověka".

Óe byl znám také jako bojovník proti jaderným zbraním a za lidská práva. Například v říjnu 1994 řekl, že Nobelova cena za literaturu náleží všem asijským spisovatelům, zejména těm, kteří jsou oběťmi útlaku v Číně. Odsoudil tehdy represe, jimž byli vystaveni čínští spisovatelé po násilném potlačení protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989.

V knihách Óe psal mimo jiné o svém postiženém synovi.

V Japonsku kvůli názorům na tamní společnost zůstával poněkud stranou zájmu. Neskrýval svůj názor, že Japonsko bylo válečným viníkem a že v Tokiu by se mělo diskutovat o zločinech, které Japonci spáchali v Koreji a Číně. Býval kvůli tomu terčem útoků japonských nacionalistů.

Agentura DPA píše, že po havárii ve Fukušimě z března 2011 požadoval Óe, aby Japonsko upustilo od využívání jaderné energetiky.