Životní osudy přehlíženého území. Beranova kniha ukazuje Sudety takové, jaké jsou

Tereza Semotamová Tereza Semotamová
19. 5. 2020 10:56
Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.
Stanislav Beran debutoval roku 2002 básnickou sbírkou, od té doby píše prózu. Působí jako manažer farmaceutické firmy.
Stanislav Beran debutoval roku 2002 básnickou sbírkou, od té doby píše prózu. Působí jako manažer farmaceutické firmy. | Foto: archiv Stanislava Berana

Dvaačtyřicetiletý Stanislav Beran ve svých předchozích knihách prokázal cit zachytit život na maloměstě, ošklivost i krásu tamních všedních životů. Už v románu Vyšehradští jezdci z roku 2016 se navíc chopil historického tématu - svérázné protistátní činnosti v 50. letech minulého století.

Svorníkem Beranovy povídkové novely Kocovina, kterou vydal Odeon, je postava Honzíka. Syn Češky a odsunutého Němce Hanse byl počat omylem a na vesnici platí za blázna. Nepatří sem, přestože je odsud. Jako by ztělesňoval nedávnou historii, za kterou se sice obě země oficiálně již omluvily, ale tady rána zůstává stále nezacelená.

"Lidi zmizeli, jiný přišli a už tu zůstali," píše Beran stroze. Honzík je nestvůra, kterou svět přehlíží. Beran jeho osud nasvěcuje z několika úhlů: jsme svědky nesmělého sblížení Honzíkových rodičů i jeho životnímu živoření, v němž světlou chvilku představuje psaní dopisu milované Kláře, jediné osobě, která v něm vidí člověka.

Žijeme v době informační, jenže ta se vyznačuje množstvím takzvaných slepých skvrn. A nejen těmi, o kterých ve stejnojmenné knize píše sociolog Daniel Prokop, slepou skvrnou je také přehlížení dění mimo velká města. Stanislav Beran prostřednictvím několika příběhů nabízí cenný vhled do míst, která nikoho nezajímají - a když, maximálně statisticky a většinou v souvislosti s volbami.

Z důvtipně vystavěných situací v novele se dozvídáme, jaké je žít v sudetské vesnici nedaleko Rakouska. To, že odsud odejít ještě neznamená vymanit se, dobře ukazuje příběh Kláry, která k svérázovi Honzíkovi navzdory jeho jinakosti pociťuje náklonnost. Žije už dlouho v Praze, ale trvá na tom, že svatbu bude mít "tam doma".

Jet do Sudet u jejího manžela a jeho rodičů, kovaných Pražáků, vede ke kulturnímu šoku, který lze překonat jen alkoholem a nesmělou snahou o sblížení se s těmi, které už ze života po svatbě neodpářou. Dále je tu nevěstinec, a to v bývalé škole. Podíváme se ale i za hranice, kde sledujeme, jak pokračovaly životní osudy odsunutých.

Stanislav Beran.
Stanislav Beran. | Foto: archiv Stanislava Berana

Honzíkův odsunutý německý otec Hans žije osaměle, ale do Čech ho pořád něco táhne, přestože ví, že jeho milá, Češka Anděla, už není na světě. Stereotypy o levných prostitutkách a jiném zboží pořád fungují, dál se moc nepokročilo, není jak. A je tu i závan současnosti v podobě nedávné takzvané uprchlické krize: Marta potupně prodávající borůvky u silnice sleduje rodinu, která jede k hranicím na jakési migrantské safari - pozorovat migranty vyskakující z dodávek při exodu.

Je to paradoxní situace: tady, kde se nikomu nedaří dobře, přibudou ještě další chudáci? Martu zarazí "to vědomí, že se tenhle kus zatracené země může stát místem, kam někdo utíká za lepším".

Setkáváme se také s vyhořelým policistou znuděným případy na maloměstě. Lufťáky neboli výletníky z měst, kteří do Sudet jedou za cyklistikou odpočinout si od velkoměsta a za sadem se zplanělými jabloněmi objeví v rozpadlé usedlosti pytel s mrtvolou. Pro policistu unaveného životem to není zrovna "výzva", už nemá na to hrát si na detektiva.

Sledujeme také kroky muže, který se rozhodne ilegálně překročit státní hranici, nakonec ale ztratí odvahu. Nebo jaké je vychovávat dítě vedle dědečka, který veškeré pocity a realitu obecně zahání kořalkou a žije v nekonečné kocovině.

Stanislav Beran napsal svižnou novelu plnou hořkých obrazů Sudet, na níž pokrývá celé spektrum odstínů tamní šedi, ošklivosti i života. Není to snadné "čtivo" vyvolávající instantní dojetí. Vede k o to hlubšímu poznání a katarzi.

Obal novely Kocovina.
Obal novely Kocovina. | Foto: Odeon

Propletenost povídek může čtenáře mást a nutit k opětovnému listování. To je zajímavá plavba především tím, že se pohybujeme v čase. Beran dokáže líčit situace plasticky, proto proplujeme stoletím, až se z toho člověku trochu motá hlava. "Lidi tu žijou, jako by se jich čas netýkal. A tomu svému světu rozumějí jen oni."

Díky Beranově novele ten svět můžeme nahlédnout jinak než skrze statistická data, rozumět mu už je věc jiná. Je s podivem, že kniha Kocovina nezaznamenala větší ohlas. Sudety možná nejsou "sexy téma současnosti", o to naléhavěji však volají po zpracování a poznání. Bez kulturního šoku se takový ponor ale neobejde.

Stanislav Beran: Kocovina

Nakladatelství Odeon 2019, 168 stran, 259 korun

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy