Životní osudy přehlíženého území. Beranova kniha ukazuje Sudety takové, jaké jsou

Tereza Semotamová Tereza Semotamová
19. 5. 2020 10:56
Na obálce novely Kocovina bravurního a nedoceněného prozaika Stanislava Berana je shora vyfocené nahnilé jablko na kostkovaném ubruse. Kocovina je stav, ve kterém se nacházejí někteří hrdinové, ale především místa, o nichž kniha vypráví. Vykořeněná oblast, kde mnozí žijí v domech po těch, kteří odsud byli vyhnáni. Nezajímá je zbytek světa a ten se zase nezajímá o ně. Anamnéza Sudet shora.
Stanislav Beran debutoval roku 2002 básnickou sbírkou, od té doby píše prózu. Působí jako manažer farmaceutické firmy.
Stanislav Beran debutoval roku 2002 básnickou sbírkou, od té doby píše prózu. Působí jako manažer farmaceutické firmy. | Foto: archiv Stanislava Berana

Dvaačtyřicetiletý Stanislav Beran ve svých předchozích knihách prokázal cit zachytit život na maloměstě, ošklivost i krásu tamních všedních životů. Už v románu Vyšehradští jezdci z roku 2016 se navíc chopil historického tématu - svérázné protistátní činnosti v 50. letech minulého století.

Svorníkem Beranovy povídkové novely Kocovina, kterou vydal Odeon, je postava Honzíka. Syn Češky a odsunutého Němce Hanse byl počat omylem a na vesnici platí za blázna. Nepatří sem, přestože je odsud. Jako by ztělesňoval nedávnou historii, za kterou se sice obě země oficiálně již omluvily, ale tady rána zůstává stále nezacelená.

"Lidi zmizeli, jiný přišli a už tu zůstali," píše Beran stroze. Honzík je nestvůra, kterou svět přehlíží. Beran jeho osud nasvěcuje z několika úhlů: jsme svědky nesmělého sblížení Honzíkových rodičů i jeho životnímu živoření, v němž světlou chvilku představuje psaní dopisu milované Kláře, jediné osobě, která v něm vidí člověka.

Žijeme v době informační, jenže ta se vyznačuje množstvím takzvaných slepých skvrn. A nejen těmi, o kterých ve stejnojmenné knize píše sociolog Daniel Prokop, slepou skvrnou je také přehlížení dění mimo velká města. Stanislav Beran prostřednictvím několika příběhů nabízí cenný vhled do míst, která nikoho nezajímají - a když, maximálně statisticky a většinou v souvislosti s volbami.

Z důvtipně vystavěných situací v novele se dozvídáme, jaké je žít v sudetské vesnici nedaleko Rakouska. To, že odsud odejít ještě neznamená vymanit se, dobře ukazuje příběh Kláry, která k svérázovi Honzíkovi navzdory jeho jinakosti pociťuje náklonnost. Žije už dlouho v Praze, ale trvá na tom, že svatbu bude mít "tam doma".

Jet do Sudet u jejího manžela a jeho rodičů, kovaných Pražáků, vede ke kulturnímu šoku, který lze překonat jen alkoholem a nesmělou snahou o sblížení se s těmi, které už ze života po svatbě neodpářou. Dále je tu nevěstinec, a to v bývalé škole. Podíváme se ale i za hranice, kde sledujeme, jak pokračovaly životní osudy odsunutých.

Stanislav Beran.
Stanislav Beran. | Foto: archiv Stanislava Berana

Honzíkův odsunutý německý otec Hans žije osaměle, ale do Čech ho pořád něco táhne, přestože ví, že jeho milá, Češka Anděla, už není na světě. Stereotypy o levných prostitutkách a jiném zboží pořád fungují, dál se moc nepokročilo, není jak. A je tu i závan současnosti v podobě nedávné takzvané uprchlické krize: Marta potupně prodávající borůvky u silnice sleduje rodinu, která jede k hranicím na jakési migrantské safari - pozorovat migranty vyskakující z dodávek při exodu.

Je to paradoxní situace: tady, kde se nikomu nedaří dobře, přibudou ještě další chudáci? Martu zarazí "to vědomí, že se tenhle kus zatracené země může stát místem, kam někdo utíká za lepším".

Setkáváme se také s vyhořelým policistou znuděným případy na maloměstě. Lufťáky neboli výletníky z měst, kteří do Sudet jedou za cyklistikou odpočinout si od velkoměsta a za sadem se zplanělými jabloněmi objeví v rozpadlé usedlosti pytel s mrtvolou. Pro policistu unaveného životem to není zrovna "výzva", už nemá na to hrát si na detektiva.

Sledujeme také kroky muže, který se rozhodne ilegálně překročit státní hranici, nakonec ale ztratí odvahu. Nebo jaké je vychovávat dítě vedle dědečka, který veškeré pocity a realitu obecně zahání kořalkou a žije v nekonečné kocovině.

Stanislav Beran napsal svižnou novelu plnou hořkých obrazů Sudet, na níž pokrývá celé spektrum odstínů tamní šedi, ošklivosti i života. Není to snadné "čtivo" vyvolávající instantní dojetí. Vede k o to hlubšímu poznání a katarzi.

Obal novely Kocovina.
Obal novely Kocovina. | Foto: Odeon

Propletenost povídek může čtenáře mást a nutit k opětovnému listování. To je zajímavá plavba především tím, že se pohybujeme v čase. Beran dokáže líčit situace plasticky, proto proplujeme stoletím, až se z toho člověku trochu motá hlava. "Lidi tu žijou, jako by se jich čas netýkal. A tomu svému světu rozumějí jen oni."

Díky Beranově novele ten svět můžeme nahlédnout jinak než skrze statistická data, rozumět mu už je věc jiná. Je s podivem, že kniha Kocovina nezaznamenala větší ohlas. Sudety možná nejsou "sexy téma současnosti", o to naléhavěji však volají po zpracování a poznání. Bez kulturního šoku se takový ponor ale neobejde.

Stanislav Beran: Kocovina

Nakladatelství Odeon 2019, 168 stran, 259 korun

 

Právě se děje

před 2 minutami

Martin dosáhl na Vueltě po dvou třetích místech etapového triumfu

Třetí etapu cyklistické Vuelty těsně vyhrál irský závodník Daniel Martin ze stáje Israel Start-Up Nation před Slovincem Primožem Rogličem. Obhájce loňského prvenství Roglič, který hájí barvy týmu Jumbo-Visma, udržel červený dres pro vedoucího jezdce celkového pořadí. Devětačtyřicátý byl Jan Hirt, Zdeněk Štybar obsadil 125. místo.

Stejně jako v úvodních dvou etapách byl i tentokrát na 166 kilometrů dlouhé trati z Lodosy do Vinuesy k vidění únik, který však skončil neúspěchem a nesehrál roli v pořadí etapy. Krátce před cílem to zkusili také Francouzi Kenny Elissonde a Clément Champoussin, ale ani jejich pokusy nepřinesly umístění na pódiu.

V závěru mimořádně náročného stoupání o délce přes deset kilometrů, jímž dnešní třetí díl končil, hráli prim hlavní favorité. Čtyřiatřicetiletý Martin potvrdil svou pověst výborného vrchaře a po dvou třetích místech, jež si vyjel v úterý a ve středu, tentokrát oslavil po devíti letech druhý etapový vavřín z Vuelty.

Během rozhovoru krátce po dojezdu rodák z Birminghamu jen ztěžka zadržoval slzy dojetí. "Už jsem tady byl tento rok vítězství hodně blízko… Hrozně moc jsem chtěl pro náš tým vyhrát. Po celý rok se k nám včetně sponzorů choval i přes problémy s koronavirem skvěle, žádné krácení platů či něco podobného. O to více namotivovaní jsme během té nucené závodní pauzy byli, abychom ještě tvrději trénovali," připomněl Martin.

"Během Tour de France jsem se potýkal se zraněním, takže nebylo moc reálné vyhrát tam etapu, ale dnes jsem byl zcela odhodlaný to dokázat. Kluci z týmu mi ohromně pomohli, každý z nich na tom má svůj podíl. Vítězství patří z části jim a z části také mé ženě, neboť tohle je poprvé, co jsem vyhrál závod od narození našich dětí. I proto je pro mě tenhle úspěch tak mimořádný," dodal Martin.

Druhý Roglič vede celkové pořadí o pět sekund právě před Martinem, třetí dnes dojel těsně za Slovincem i díky dobré práci týmového parťáka ze stáje Ineos Grenadiers Chrise Froomea v průběhu etapy Ekvádorec Richard Carapaz. Třetí příčka mu průběžně patří i celkově, na Rogliče má manko 13 sekund.

Smůlu měl dnes po středeční etapě čtvrtý muž celkového pořadí Esteban Chaves (Mitchelton-Scott). Kolumbijec se jen pár kilometrů před cílem potýkal s technickými problémy a ztratil kvůli tomu na nejlepší závodníky dne více než minutu. Hirt dojel s mankem dvou minut a 21 sekund, Štybar ztratil přes 11 a čtvrt minuty.

Po velmi náročném startu, kdy peloton během tří kopcovitých etap urazil více než 490 kilometrů, je v pátek na pořadu první rovinatá etapa. Z Garray do cíle v Ejea de los Caballeros čeká na cyklisty téměř 192 kilometrů.

Cyklistický závod Vuelta - 3. etapa (Lodosa - Vinuesa, 163,8 km):

1. Martin (Ir./Israel Start-Up Nation) 4:27:49, 2. Roglič (Slovin./Jumbo-Visma), 3. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) oba stejný čas, 4. Poels (Niz./Bahrajn-McLaren) -4, 5. Vlasov (Rus./Astana) -7, 6. Mas (Šp./Movistar) -9, 7. Grossschartner (Rak./Bora-hansgrohe), 8. Carthy (Brit./EF Pro Cycling), 9. Kuss (USA/Jumbo-Visma) všichni -12, 10. Champoussin (Fr./AG2R La Mondiale) -24, …49. Hirt (ČR/CCC) -2:21, 125. Štybar (ČR/Deceuninck-Quick Step) -11:19.

Průběžné pořadí: 1. Roglič 12:37:24, 2. Martin -5, 3. Carapaz -13, 4. Mas -32, 5. Carthy -38, 6. Kuss -44, 7. Grossschartner -1:17, 8. Chaves (Kol./Mitchelton-Scott) -1:29, 9. Soler (Šp./Movistar) -1:55, 10. Bennett (N. Zél./Jumbo-Visma) -1:57, …43. Hirt -23:50, 106. Štybar -42:08.

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

Bez kontroly zbrojení svět nebude mít budoucnost, řekl Putin

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že svět nebude mít budoucnost bez systému kontroly zbrojení, uvedla agentura Reuters s připomínkou, že na vlásku visí osud poslední odzbrojovací dohody mezi Ruskem a Spojenými státy. Washington minulý týden odmítl Putinův návrh, aby obě velmoci bez jakýchkoliv podmínek o rok prodloužily platnost smlouvy omezující americké a ruské strategické jaderné zbraně, jejichž platnost vyprší v únoru příštího roku.

Putin na zasedání diskusního Valdajského klubu uvedl, že ruská bezpečnost neutrpí, pokud smlouva nebude prodloužena, dodal Reuters.

USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší příští rok v únoru. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom státy dohodnou. Washington s Moskvou však dosud nedospěl v tomto směru k dohodě. Nicméně ruská diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je v rámci ročního prodloužení dohody připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Washington toto ruské vyjádření přivítal a vyjádřil ochotu okamžitě o tom začít jednat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy