Před osmi lety Barbora Baronová odstartovala kariéru nakladatelky vydáním literárně fotografického dokumentu Slečny. S fotografkou Ditou Pepe tehdy zaznamenaly příběh osmi neprovdaných žen. Její malé knižní nakladatelství si pak rychle vydobylo respekt, získalo například cenu Magnesia Litera za nakladatelský počin.
Nyní, v reakci na zavřená knihkupectví, se rozhodla svou první knihu vydat znovu v elektronické podobě. Slečny jsou tak ke koupi a stažení na stránkách nakladatelství.
Podcast s Barborou Baronovou si můžete poslechnout zde:
"Nikdy jsem e-knihy vydávat nechtěla, ovšem Slečny byly dlouho vyprodané a je po nich poptávka," vysvětluje Baronová, proč reaguje na krizi knižního trhu nabídkou elektronického titulu. "Peníze, které Slečny vydělají, přidám k těm, které dál posílám svým spolupracovníkům, což jsou v této chvíli korektorka a editorka. Odmítla jsem zastavit práci, a Slečny jsou jednou z aktivit, kterými se snažím zachránit knihy plánované na letošek."
Malý nakladatel, jakým je značka wo-man, přemýšlí o knihách ve dvouletém horizontu. "Na červenec mám nasmlouvané grafiky, na srpen tiskárnu," vysvětluje Baronová s tím, že rušit v současnosti závazky by znamenalo o to víc zápasit, až se knižní produkce znovu rozběhne.
Ve hře je však ještě významnější důvod. "Chci platit honoráře tvůrcům, protože z jiných stran jim honoráře přestaly chodit. Někteří velcí hráči na knižním trhu se zodpovědnosti zřekli, já se jí zříkat nechci."
Současná krize podle Baronové deptá spíš větší vydavatelské domy, které pracují na víc projektech současně. Malí nakladatelé vzkázali ministerstvu kultury, že jim může pomoci, aby nepadli, pakliže jim vyplatí již odsouhlasené granty pro letošní rok.
Minulé pondělí se proto sešli na skypové konferenci s ministrem kultury z ČSSD Lubomírem Zaorálkem. "Opravdu nám pak v pátek přišly smlouvy k podpisu. Předpokládám, že v nejbližších dnech budou vyplaceny, " popisuje výsledek jednání Baronová. "Je vidět že i malí nakladatelé mohou mít hlas a věci rozpohybovat," je přesvědčená.
"Dávat věci do pohybu" by mohlo být mottem jejího vydavatelství od samého počátku. "Když jsem začala pracovat na Slečnách, vnímala jsem na malém městě, odkud pocházím, tlak okolí, kdy už se vdám a budu mít děti. Za osm let, které od té doby uplynuly, se ovšem věci vyvinuly. Dnes má slovo slečna poněkud jiný význam. Potvrdilo se mi, že hodnota člověka nespočívá v tom, jak splňuje očekávání okolí."
Skuteční tvůrci neodvozují správnost svého počínání z toho, jestli je okolí odmítá, nebo si jich naopak cení. Příkladem mohou být Černé roky, syrové a autobiografické deníky fotografky Libuše Jarcovjákové ze 70. a 80. let, které vyšly u nakladatelství wo-men krátce předtím, než si donedávna méně známá Jarcovjáková začala po právu získávat vynikající mezinárodní renomé. "Když člověk věří věcem, které dělá, jednou se jeho práce zúročí," říká o fenomenální fotografce její nakladatelka.
Zároveň tím popisuje i svoje vlastní snažení. "Když člověk dělá věci poctivě, logicky dojde uznání," věří Baronová. "Úspěch nebo zúročení nemusí přicházet v penězích, jistě ale v dalších příležitostech."
Vítejte u podcastu s Barborou Baronovou. K poslechu zde na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Apple Podcasts i Spotify.
