Sdružení nazvané Karel Klostermann - spisovatel Šumavy, jež sídlí v Srní, chce vydat i další knihy literáta, který žil v letech 1848 až 1923 a jehož díla dnes chybí na pultech knihkupců. Tento čtvrtek od jeho narození uplynulo 172 let.
"Vyzvalo nás několik knihkupců s šumavskou literaturou, zda bychom nechtěli navázat na předchozí vydavatelskou činnost," vysvětluje Petr Kuncl ze spolku, který existuje 22 let a dosud vydal 17 knih. První byl v roce 2003 román Ze světa lesních samot. Sdružení má 40 členů.
Nyní nově vydaný román Skláři zachycuje osud dvou sklářských rodin z dnes již zaniklé obce Hůrka u Prášil. "Karel Klostermann pocházel ze sklářského rodu, maminka z rodu Abélé, což byla význačná rodina sklářů, která ovlivňovala život na Šumavě. Abélové byli hugenoti, dokázali udělat povědomí o šumavském sklu," popisuje předseda spolku Václav Sklenář.
Šumavský publicista a spisovatel Emil Kintzl říká, že kniha Skláři přibližuje dobu, kdy na Šumavě bylo víc skláren než ve zbytku země. "Je zajímavá tím, že celá historie sklářů, jejichž sklo šlo do celého světa, se dochovala už jen ve vzpomínkách, na starých fotografiích. Když si člověk přečte román a potom navštíví obec Hůrku, uvidí, jak nám ten zlý bolševický režim Šumavu zdevastoval," míní Kintzl.
Sdružení už spisovateli vybudovalo muzeum na šumavském Březníku a podílelo se také na obnově jeho hrobu v Plzni. Výhledově zvažuje, že s bavorskou sekcí spolku, jež sídlí ve Spiegelau, vydá i česko-německy psané povídkové knihy.
V Bavorsku nebyl Karel Klostermann po roce 1989 známý, připomíná předseda Sklenář. "Díky bavorské sekci je teď poznán i v německy mluvících zemích. Rádi bychom vydávali co nejvíce knih, které se týkají Šumavy. Lidé, kteří rádi jezdí na Šumavu, tam díky nim můžou prožívat život, která tam kdysi byl, nahlédnout, jak tenkrát vypadaly lesy, pralesy. Je to dnes nejprodávanější literatura," říká Sklenář.
Podle jeho sdružení se Klostermannovy romány Kam spějí děti, Ze světa lesních samot či V ráji šumavském budou prodávat vždy. Jihočeská vědecká knihovna jich jen loni evidovala 357 výpůjček. Největší zájem byl o tituly Světák z Podlesí, V srdci šumavských hvozdů a Ze světa lesních samot, vypočítává mluvčí knihovny Petra Mašínová.
Na Březníku, kde se odehrává právě Ze světa lesních samot, letos sdružení předělá jednu místnost Klostermannovy expozice, aby připomínala časy, kdy kniha vznikala. V obnovené Hauswaldské kapli poblíž Srní sdružení pořádá otevírání pramene a pouť.
Ve Štěkni na Strakonicku, kde autor žil po dobu 17 let a kde také zemřel, dnes působí Institut Karel Klostermann. Ten pořádá přednášky, čtení, výstavy či provozuje 7,5 kilometru dlouhou stezku místy, kudy spisovatel chodíval. Institut organizuje i rýžování zlata.
Na zámku ve Štěkni je od roku 2002 otevřen pokoj s Klostermannovými romány. Strakonický pivovar Dudák vaří pivo Klostermann.
Karel Klostermann na přání svého otce, lékaře, studoval medicínu ve Vídni, školu však nedokončil. Pracoval jako vychovatel, redaktor rakouského časopisu Wanderer a zpravodaj, později učil francouzštinu a němčinu na německé reálce v Plzni.
Své první literární práce psal německy. V knihách líčil drsnou krásu Šumavy a tvrdý život obyvatel zdejších hor. Kromě románu Ze světa lesních samot k jeho nejznámějším prózám patří kronika Mlhy na Blatech nebo povídkový soubor V srdci šumavských hvozdů.
