Hemingway, který roku 1954 získal Nobelovu cenu za literaturu, některá ze svých nejlepších děl napsal během 21 let, kdy žil v domě Finca Vigía na předměstí kubánské metropole Havany. Dnes je z domu muzeum.
Nové centrum, které společně postavily Kubánská národní rada pro kulturní dědictví a americká Nadace Finca Vigía, stojí právě na tomto pozemku. Hemingway zde bydlel, obklopen desítkami koček, ve vzdušném domě vystavěném ve španělském stylu a chráněném stíny stromů.
"Když se sejdeme, když spolupracujeme, můžeme udělat pozitivní a skvělé věci," uvedl při otevření centra americký kongresman za stát Massachusetts Jim McGovern. Politik zvolený za Demokratickou stranu prý usiluje o zlepší americko-kubánských vztahů. "Hemingway znovu spojuje Američany a Kubánce," řekl.
Podle McGoverna by současné centrum bývalo vzniklo mnohem snadněji, nebýt desítky let trvajícího amerického embarga uvaleného na Kubu. Vztahy mezi dvěma zeměmi se pokusil zlepšit předešlý americký prezident Barack Obama, jeho nástupce Donald Trump naopak embargo opět zpřísnil.
Kongresman McGovern Kubu několikrát navštívil a roku 2002 se vedle vnučky spisovatelova nakladatele Jenny Phillipsové stal jedním ze zakladatelů Nadace Finca Vigía. Ta už postupně zrenovovala Hemingwayův dům, jeho rybářskou loď a pruty nebo trofeje z afrických lovů, píše agentura AFP.
Podle ní se kongresman McGovern uplynulý týden také setkal s kubánským prezidentem Miguelem Díazem-Canelem.
📺 from 2016, when I spoke about how the foundation came to be & why it's so important that we preserve Hemingway's legacy for future generations.
— Rep. Jim McGovern (@RepMcGovern) March 31, 2019
Full clip here --> https://t.co/E1mpdNEHwZ pic.twitter.com/KODEwfg7Gq
21 let na Kubě
Ernest Hemingway, Kubánci přezdívaný Papá, se do Finca Vigía nastěhoval roku 1939, rok před vydáním svého slavného románu Komu zvoní hrana.
Během období, kdy žil na Kubě, napsal román Stařec a moře, vzpomínkovou knihu Pohyblivý svátek a také svou poslední prózu Ostrovy uprostřed proudu. Ta v angličtině vyšla až roku 1970, dlouho po Hemingwayově smrti.
Spisovatel opustil Kubu v roce 1960, tedy více než rok po kubánské revoluci a necelý rok předtím, než v americkém státě Idaho roku 1961, zřejmě sužovaný depresemi, spáchal sebevraždu.
Na Kubě po sobě Hemingway zanechal tisíce dokumentů včetně rukopisů některých svých děl, korespondence či fotografií.
Centrum pro zachování díla Ernesta Hemingwaye vzniklo s finanční podporou nadací Ford Foundation, AT&T Foundation nebo American Express Philanthropy. Součástí komplexu jsou laboratoře nebo klimatizovaný sklep, kde budou nobelistova díla uchována v náležitých podmínkách.
Kubánská národní rada pro kulturní dědictví a americká Nadace Finca Vigía v minulosti podepsaly tři memoranda o tom, že budou společnými silami uchovávat a šířit Hemingwayovo dílo. Podle španělské agentury EFE je nově otevřené centrum výsledkem sedmnáctiletého úsilí.
Autor úsporného stylu
Ernest Hemingway se narodil v červenci 1899. Nepsal jen romány a povídky, byl také novinářem. Coby zahraniční korespondent působil v občanské válce ve Španělsku, o níž sepsal slavný román Komu zvoní hrana. Jako dobrovolník Červeného kříže se zúčastnil už první světové války, kdy byl v Itálii těžce zraněn. Vzpomínky na tuto válku později zpracoval do románu Sbohem, armádo.
Hemingway se vyjadřoval úsporným stylem, v němž je mnoho nevyřčeného. "Ani vata, ani přídavná jména, ani příslovce. Nic jen krev a kosti a svaly," řekl jednou.
Většina jeho tvorby se točí kolem otázek mezi životem a smrtí ("Pach smrti musí člověk znát, aby i ve smrti smrt nenáviděl a obdivoval se kráse života"), lásky a statečnosti či boje člověka s okolním světem i vlastními slabostmi.
Většina Hemingwayových hrdinů nese stopy samotného autora, jsou to vyhraněné individuality. Spisovatel byl fascinován mezními situacemi, kdy člověk musí prokázat svou odvahu a čest tváří v tvář smrti.
Vedle slavných románů je Hemingway často vyzdvihován za své povídky. Vynikají zkratkovitostí, sugestivní evokací nálady a dialogy, jež jsou oproštěny od stylistických klišé. Nadto povídky nestaví na vyhrocené pointě či dějovosti, spíše pracují s tím, co je čtenáři zdánlivě skryté.
Po Hemingwayově sebevraždě v roce 1961 vyšlo z jeho pozůstalosti mnoho knih. Zřejmě nejoblíbenější jsou vzpomínkové črty Pohyblivý svátek o Paříži 20. let, které se objevily tři roky po jeho smrti. Kromě toho byly posmrtně vydány romány Rajská zahrada a Ostrovy uprostřed proudu, stejně jako kniha o býčích zápasech Nebezpečné léto.
Naposledy vloni časopis Strand publikoval Hemingwayovu předtím nikdy neotištěnou povídku nazvanou Pokoj do zahrady.
