"Vydat československému zpěvákovi album bylo i během politického kulturního tání šedesátých letech naprosto výjimečné. I Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová nebo Suchý se Šlitrem se dočkali svých prvních LP desek až po několika letech. Natož aby takhle zahájil svou gramodeskovou kariéru kdosi, komu předtím nevyšel ani singl. To by se musel stát zázrak," napsal před čtyřmi lety při vzpomínce na Krylovo album jeho producent, hudební novinář Jiří Černý.
Právě on je pod vznikem hudebního díla mladého písničkáře, považovaného za klenot populární československé hudby, podepsán nejsilněji. Sestavil ho z nahrávek ostravského rozhlasu, kde Kryl od dubna 1968 vystupoval s jednotlivými písněmi. Ty se Černý pokoušel nasazovat i do své rozhlasové hitparády Čtrnáct na houpačce, kde ale nebyly příliš úspěšné.
Bratříček spadl z nebe
Zlom představovala až nahrávka písně Bratříčku zavírej vrátka, která se do Černého výběru dostala koncem roku 1968. Kryl v ní zachytil tragickou náladu dne sovětské okupace ze srpna 1968.
"Bratříček spadl z nebe. Skutečně! Bylo to 21. srpna v Jičíně. Šel jsem po ulici a viděl dva malé kluky, byli to asi bráchové. Kolik jim mohlo být? Deset, možná méně, možná víc. Nevím! Seděli před zahrádkou, střapaté hlavy měli položené v dlaních a mluvili spolu. Bratříčkové! Mluvili dětsky prostě, mluvili o světě dospělých, který vnikl do toho jejich opravdového ryzího dětského světa," vyprávěl písničkář později v knižním rozhovoru Půlkacíř s Milošem Čermákem o vzniku titulní písně alba.
"Šel jsem a padaly na mne slova, věty, verše, šel jsem a obklopovala mne melodie. Byla to divná atmosféra a z ní vznikla tahle písnička, vznikla za dvě hodiny. Ještě týž den jsem ji zpíval na jičínském náměstí," dodal.
Úspěch "Bratříčka" přiměl novináře Jiřího Černého, aby s Krylem zkusil sestavit samostatné album. Vedení vydavatelství Supraphon už bylo ale kvůli nastupující normalizaci opatrné a nabídku odmítlo. Černý se proto obrátil na konkureční Panton, kde uspěl.
Závod s časem
V lednu 1969 podepsal Karel Kryl s Pantonem smlouvu a album vyšlo v rekordní době necelých tří měsíců 24. března 1969. Výroba samostatného LP přitom tehdy trvala většinou rok. Původní desetisícový náklad se vyprodal během prvních týdnů a továrna na gramofonové desky v Loděnici pro velký ohlas chystala další kopie.
Mimořádného úspěchu nahrávky, které se tehdy podle odhadů vyrobilo cca 50 tisíc kusů, už si ale začala všímat nastupující normalizační moc. "Lisovali jsme tu desku až do mých posledních dnů v Pantonu. Až mi jednou zavolal ředitel z Loděnice, abych už další objednávky neposílal, že se kvůli 'Bratříčkovi' nenechá zavřít. Byl ale dobrý, ještě jsem na něm usmlouval 5000 desek," napsal tehdejší ředitel vydavatelství Panton Jan Hanuš ve své knize Labyrint svět.
Nový ředitel Pantonu ale v roce 1969 nechal zbylý náklad Krylovy desky na dvoře vydavatelství rozřezat cirkulárkou.
Karel Kryl brzy poté emigroval do Německa, kde vydal svá další slavná alba. Jeho prvotina se ale v zahraničí objevila několikrát a po sametové revoluci v roce 1989 ji čekal triumfální návrat do rodné země. Hned o rok později zvítězila v soutěži hudebního časopisu Rock & Pop o takzvanou Československou desku desek a dočkala se mnoha reedicí. Její celkový náklad od roku 1969 odhadují hudební kritici na 300 tisíc kusů.
Video: Karel Kryl na archivní nahrávce norské televize z roku 1969.
