Dvacet let po zavraždění švédského premiéra Olofa Palmeho se tento dosud neobjasněný zločin stal těžištěm přepracované opery Guiseppe Verdiho Maškarní ples.

V premiéře ji o víkendu uvedl operní dům v Malmö, který si za tento počin vysloužil celkem očekávaně kontroverzní hodnocení. Zatímco list Svenska Dagbladet popsal premiéru jako "nanejvýš problematickou aktualizaci" Verdiho díla, deník Agens Nyheter usoudil, že jeho nové zpracování se současnému švédskému diváku "bolestně přiblížilo".

Verdiho opera poprvé uvedená v roce 1859 měla původně pojednávat o zavraždění švédského krále Gustafa III. na stockholmském maškarním plese v roce 1792. Na žádost italské cenzury musel skladatel přemístit událost do amerického města Boston za britských koloniálních dob.

K novému otevření renovované opery v Malmö pak dramaturg Jan Mark znovu přenesl děj opery do Švédska, tentokrát ovšem do 80. let minulého století. Za hlavní postavu bostonského guvernéra Richarda dosadil režisér nejproslulejšího švédského politika 20. století Olofa Palmeho. 

Fakta ad acta

Palme byl zabit 28. února 1986 na rušné ulici v centru Stockholmu. Když s manželkou odcházel pěšky a bez osobní stráže domů z kina, neznámý atentátník ho z bezprostřední blízkosti zastřelil.

Právě kvůli přenosu manželských zápletek z Verdiho originálu na Palmeho a jeho život se divák cítí být "manipulován a umenšován", usoudila hudební kritička listu Svenska Dagbladet. Její kolega z Dagens Nyheteru oproti tomu shledal, že nové přepracování Verdiho opery přináší výstižný obraz "smutečního plesu v bunkru Švédsko".

Král Carl XVI. Gustaf s královnou Silvií svou původně plánovanou návštěvu premiéry odvolali. Vedlo je k tomu podle všeobecného mínění brzké 20. výročí vražedného útoku na Palmeho.

Pokusů o odhalení motivu Palmeho vraždy se vynořilo mnoho, vyšetřovatelé rozpracovali na deset teorií. Po odsouzení Švéda Christera Pettersona soudem první instance a jeho následném propuštění na svobodu odvolacím soudem zůstává Palmeho vražda dodnes neobjasněna.