Metr na operu Jiřího Černého: Turandot nevítězí jen fotbalovou árií

Jiří Černý Jiří Černý
14. 10. 2019 8:48
Přímé přenosy z newyorské Metropolitní opery do českých kin spojuje v minulé i počínající sezoně jméno hvězdné americké sopranistky Christine Goerkové: zjara tu zpívala Brünnhildu ve Wagnerově Valkýře, uplynulou sobotu pak titulní roli v opeře Giacoma Pucciniho Turandot.
Turandot z Met o víkendu promítalo 23 českých kin, dalších 5 ji tento týden bude opakovat.
Turandot z Met o víkendu promítalo 23 českých kin, dalších 5 ji tento týden bude opakovat. | Foto: Aerofilms

V sobotním přenosu, který ještě tento týden ze záznamu opakuje pět kin, nejpřitažlivější přesto nebyla Goerková. Dokonce ani árie tatarského prince Kalafa Nessun dorma. I když je to od fotbalového mistrovství světa 1990 díky živé i starší studiové (z roku 1972) nahrávce Luciana Pavarottiho nejznámější operní melodie na světě.

Staronová Turandot tentokrát patřila především italskému režiséru Frankovi Zeffirellimu. Zemřel šestadevadesátiletý letos v červnu. Jeho inscenace vděčná Metropolitní opera často s malými změnami opakuje. Zeffirelliho Turandot zde měla premiéru v roce 1987.

Z dramaturgického hlediska se ovšem jakákoli Pucciniho opera v kterémkoliv pojetí považuje za sázku na jistotu. Nebylo to tak ale vždycky. Zvláště ne u jeho poslední opery Turandot.

Už jeho předchozí dílo, Děvče ze západu, neuspělo tak nesporně jako plejáda titulních hrdinek, Bohéma, Tosca nebo Madama Butterfly. Se Stravinským, Debussym, Richardem Straussem a Janáčkem přišla jiná doba s jinými měřítky. A do ní devětadvacetiletý muzikolog Fausto Torrefranca v roce 1912 se svou knihou o Puccinim, prý cynickým a dekadentním.

Doposud suverénní Puccini znejistěl. Vsadil na úspěšné karty: pohádkové libreto podle Carla Gozziho, ze kterého využil zejména komické prvky. Na novém díle pracoval čtyři roky. Nikdy předtím nedal tak velký prostor sboru. "Hodinu za hodinou, minutu za minutou přemýšlím jen o Turandot a celá hudba, kterou jsem dosud napsal, mi připadá jako fraška a líbí se mi čím dál míň," poznamenal.

Onemocněl rakovinou krku a operu včetně závěrečných sborů musel dokončit jeho současník Franco Alfano podle skladatelových náčrtů a připomínek dirigenta Artura Toscaniniho.

Premiéra se uskutečnila až roku 1926 v milánské La Scale, dva roky po Pucciniho smrti. Na stejné téma napsali operu také Carl Maria Weber, Ferruccio Busoni a řada jiných. Nikdo však s velkým ohlasem. Ten zprvu míjel i Pucciniho. Teprve pozdější inscenace Turandot zdůraznily skladatelovy novější harmonie i hlubší a střídmější lyrismus.

Tenorista Jusif Ajvazov v Turandot zpívá Nessun dorma. | Video: Met

Aniž by potlačoval rozkřídlenost Pucciniho chytlavých melodií a podmanivost zvučných sopránů a tenorů, režisér Zeffirelli své sólisty přiměl, aby víc poslouchali své partnery než sebe.

V newyorské Turandot je to tak od začátku do konce. Typickému pucciniovskému posluchači se sice může zastesknout po tom, jak své oblíbené melodie slýchával od Renaty Tebaldiové, Beniamina Gigliho nebo Jussiho Björlinga, zase ale třeba přijde na chuť soukromější atmosféře hudebních rozhovorů.

Christine Goerková jako princezna Turandot.
Christine Goerková jako princezna Turandot. | Foto: Aerofilms

Hlasová barvitost, průraznost, jistota a do značné míry i výrazová proměnlivost pilířů nové Turandot jsou nade vší pochybnost. Ázerbájdžánský hrdinný tenorista Jusif Ajvazov nepotřebuje ke své stále lepší pověsti ani reklamní dodatek, že je manželem sopranistky Anny Netrebkové. I v nejvyšších tónech je jako doma, nejen na drženém vysokém b v Nessun dorma, ale na stejně suverénním c. Je i opticky vhodný, abychom použili termínu zvěčnělého sbormistra a varhaníka Ladislava Vachulky.

I když se říká, že hrát mrchy je vděčné, Christine Goerková to jako krvelačná princezna Turandot, která svým nápadníkům klade smrtící hádanky, nemá lehké. Bez problémů sice uzpívá všechno znamenitě a její dramatický soprán má ve všech polohách vzácné temnější zabarvení, srozumitelná a přesvědčivá proměna v milující ženu je ale trochu nad její výrazové možnosti. Nebo nad možnosti libreta?

Recenzenta každopádně ze všech nesporných osobností nejvíc zaujala italská mladodramatická sopranistka, sedmatřicetiletá Eleonora Burattová. Zpívá vroucně a něžně, jak se to nedá naučit. Ani od Pavarottiho, k němuž chodívala tři roky.

Její role otrokyně Liu, nešťastně zamilované do prince Kalafa, je krátká, ale v tomto přenosu z Met nezapomenutelná, nejpronikavější a nejcelistvější. Burattová často zpívala pod taktovkou Richarda Mutiho, Zubina Mehty i Bratislavana Juraje Valčuhy. Koncem letošního roku si zopakuje svou oblíbenou úlohu Mimi v Bohémě, tentokrát ve Státní opeře v Berlíně. Pro přenosy z Met je jako stvořená.

Christine Goerková zpívá árii In questa reggia z druhého dějství Trandot. | Video: Met

Zdá se, jako by i menší role v inscenaci byly bez režiséra řízeny jednou rukou, nejspíš šéfdirigenta Yannicka Nézet-Séguina. Bas Kalafova otce, krále Timura, nezní vysloveně vladařsky, spíš otcovsky, tři královi ministři jako by se nemohli rozhodnout, jestli jsou jim popravené oběti Turandotiných hádanek k smíchu, nebo k pláči, ale všechno vždy zapadá do řádu perské pohádky, daného přehledným, jasným zvukem neutahaného, italsky hravého orchestru.

Pochybnosti směřují jen k jednotlivostem, jako je bezvýrazný, spíš polorecitovaný, nikterak císařský tenor Turandotina otce (Carlo Bosi).

Produkční styl Franka Zeffirelliho ukazuje i po tvůrcově odchodu, jak se dají Pucciniho opery dělat, aby netonuly v krvácích. V tomto smyslu může princ Kalaf zpívat i bez fotbalového hřiště "Vinceró!". Zvítězím.

 

Právě se děje

před 30 minutami

Guterres si zajistil druhé funkční období v pozici generálního tajemníka OSN

Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku. Ve funkci generálního tajemníka by nyní mohl zůstat do konce roku 2026, kdy mu bude 77 let.

Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát 15členná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už v pátek složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi na další roky jmenoval jako nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i "prudce rostoucí nerovnosti".

Zdroj: ČTK
Další zprávy