Režisér inscenace a umělecký šéf brněnské opery Jiří Heřman upozorňuje, že dílo z roku 1910 má i přes komický námět hlubší vrstvy. "Pokud bych měl pojmenovat téma naší inscenace, pak je to čas, zejména proměna lidských vztahů v čase," vysvětluje.
Podle dirigenta Roberta Kružíka je Straussova hudba v Růžovém kavalírovi plná kontrastů. Kombinuje autorův typický kompoziční styl z počátku 20. století s citacemi vídeňských valčíků nebo parodiemi na belcantovou operu.
"Partitura Růžového kavalíra je jednou z nejpozoruhodnějších, které jsem zatím měl tu možnost provést. Straussův hudební jazyk je v tomto díle místy dosti komplikovaný, a zároveň zazní plochy, které jsou až banálně jednoduché," doplňuje Kružík.
Richard Strauss napsal Růžového kavalíra po dramatických a ve své době kontroverzních námětech Elektry a Salomé. Hned od světové premiéry v roce 1911 se Růžový kavalír stal jeho nejpopulárnějším dílem.
Zápletka opery se točí kolem poživačného a křupanského barona Ochse, který si chce vzít mladou, bohatou dívku. Plány mu překazí fakt, že jeho vyvolená Sophie se zamiluje do Octaviána, jenž jí baronovým jménem předává ceremoniální stříbrnou růži.
Z propletence různých vrstev vídeňské společnosti poloviny 18. století v opeře pramení humorné situace. Především skrze postavu stárnoucí maršálky však Strauss s libretistou Hugem von Hofmannsthalem do díla vložili i vážnější témata - touhu po mládí a strach ze stárnutí, nevěru či nezištnost v lásce.
"Rozehráváme nebezpečné vztahy dvou hlavních 'dospělých' postav. Maršálce i Ochsovi se nebezpečné vztahy vymstí. Mně osobně je blízká melancholie Maršálky, její hudební motivy jsou smutné i bolestné, ale zároveň moudré, zaryjí se každému do srdce. Dává nám recept, jak se smířit s rozchodem s naší milovanou bytostí," popisuje režisér Heřman.
V rokokových kostýmech i parukách vstoupí na dobově pojatou scénu Jan Šťáva coby baron Ochs, Václava Krejčí Housková v roli Octaviána a Jana Šrejma Kačírková jako Sophie. Postavu stárnoucí Maršálky ztvární Alžběta Poláčková, stálý host brněnské opery.
"Je to asi největší výzva, která přede mnou kdy stála. Ochs patří k největším rolím basového oboru vůbec," komentuje svou úlohu Šťáva. Podobně o rozsahu a náročnosti opery hovoří i další interpreti, zároveň však berou Růžového kavalíra jako příležitost, štěstí i odměnu.
Divadelníci studují Růžového kavalíra v německém originále. Po premiéře 29. listopadu v Janáčkově divadle budou do konce roku následovat ještě reprízy 2., 8. a 29. prosince. Další uvedení Národní divadlo Brno chystá v lednu a únoru.