S letos šedesátiletou Američankou Aktuálně.cz hovořilo před jejím úterním koncertem ve Smetanově síni Obecního domu, kde Flemingovou doprovodí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK. Společně v předstihu oslaví třicáté výročí sametové revoluce.
Matka Flemingové představuje důležitou spojnici s Českem, protože matčini prarodiče pocházeli z Prahy. Do Spojených států emigrovali každý zvlášť. Sešli se v Pittsburghu, kde se pak vzali a usadili.
Renée Flemingová si dodnes pamatuje, jak u nich v dětství trávila čas - prý bydleli v typickém domě přistěhovalců ze střední Evropy. "Byli neskutečně spořádaní. Všechno bylo na svém místě a uklizené, na dvorku byste nenašli zapomenuté stéblo," vybavuje si pěvkyně.
"Prababička mě třeba učila zavařovat. A pamatuji si, jak s pradědečkem často mluvila česky, hlavně když nechtěli, abych jim rozuměla. Přesto jsem docela dost češtiny pochytila."
To je však dávno. Svou popularitu v Česku si Flemingová musela získat, což se jí podařilo zejména tím, jak se chopila role Dvořákovy Rusalky. Když ji roku 2014 zpívala v newyorské Metropolitní opeře, přímý přenos tehdy sledovali nejen diváci v českých kinech, ale také před velkoplošnými obrazovkami na pražských náměstích. A pak je tu ještě někdejší přátelství Flemingové s prvním porevolučním českým prezidentem Václavem Havlem.
Obojí přispělo k tomu, že Flemingová kývla na pozvání orchestru FOK, aby s ním dnes předčasně oslavila třicáté výročí sametové revoluce. "Myslím, že to bude velmi působivé," avizuje.
Přestože odsud pocházejí její předci, Renée Flemingová do Česka poprvé přijela až na pozvání promotérů: roku 1996 dostala příležitost zazpívat na zámku v Nelahozevsi. Tou dobou už v repertoáru měla Rusalku, a tak na recitálu zařadila i árii Měsíčku na nebi hlubokém.
"Nijak zvlášť jsem o tu roli původně nestála, spíš mi spadla do klína. Ale je krásná a tak se mi líbila, že Měsíčku na nebi hlubokém se stalo stálicí mého repertoáru," vysvětluje Flemingová.
V Praze pak koncem roku 2003 debutovala před početnějším publikem, v němž seděl tehdy už bývalý prezident Václav Havel. Podle informací orchestru FOK tehdy Flemingová koncert věnovala exprezidentovi, po vystoupení se s ním setkala a nakonec s ním dlouho do noci debatovala o české kultuře a totožnosti.
V tom je ale háček, protože Flemingová si to pamatuje trochu jinak. "Nemám pamatováka," omlouvá se. "Obecně se v životě snažím co nejméně ohlížet zpátky a vždy přemýšlet jen nad tím, co mě čeká."
Podle Flemingové se to seběhlo následovně: Havla potkala už na jaře 1999, kdy na galavečeru v Bílém domě zpívala padesáti hlavám různých států. "Měl tam vystoupit americký barytonista Thomas Hampson, a tak mě poprosil, abych se k němu přidala. Tam jsem poprvé potkala Havla. A pak jsme skutečně dlouho mluvili o tom, co znamená být Čechem, a on se mě vyptával na Rusalku," tvrdí Flemingová.
K dalšímu setkání s Havlem pak došlo před deseti lety, kdy se v odsvěceném kostelu sv. Anny, takzvané Pražské křižovatce, slavilo dvacáté výročí sametové revoluce.
Tehdy už Flemingovou a jiné své hudební přátele do Prahy pozval přímo Havel. A u této příležitosti operní pěvkyně dokonce zapěla duet Perfect Day s rockerem Louem Reedem. "Nikdy jsem se nebránila zajímavým spolupracím, ale tohle bylo tedy opravdu něco," vybavuje si. "Lou Reed byl zvláštním typem umělce. Vždycky o věcech přemýšlel úplně jinak než ostatní."
Ani duet s Louem Reedem však ve vzpomínkách Flemingové nepřebije okamžik, kdy v Pražské křižovatce zpívala Měsíčku na nebi hlubokém a publikum se přidalo. "To vám bylo tak strašně dojemné, vidět je všechny zpívat, vnímat, jak se do té hudby citově ponořili," vzpomíná Renée Flemingová.
Dnes má za sebou přes 50 rolí, které zpívala v průběhu 30 let od New Yorku po Hudební slavnosti v Bayreuthu. Přestože momentálně se opeře nevěnuje, ještě s ní prý neskončila - současnému americkému skladateli Kevinu Putsovi slíbila účinkování v jeho nové opeře, kterou právě píše pro newyorskou Met.
Vloni Flemingová slavila úspěch s muzikálem Carousel na newyorské Broadwayi, teď má za sebou čerstvě účinkování v jiném muzikálu The Light in the Piazza v Londýně. A v dalších měsících ji čekají dvě premiéry. Jednou z nich bude skladba Penelope pro soprán, smyčcový kvartet a klavír, kterou těsně před svou smrtí letos v únoru dokončil André Previn ve spolupráci s dramatikem Tomem Stoppardem.
"Jsem v takové fázi života, kdy mě baví rozšiřovat si repertoár a věnovat se vlastním projektům," shrnuje Flemingová. "Také se hodně zajímám o neurovědu a snažím se upozorňovat na to, co věda obecně zjišťuje o hudbě a jejím přínosu. A kromě toho působím jako poradkyně Kennedyho centra ve Washingtonu a Lyrické opery v Chicagu," vypočítává.
V Praze dnes Flemingovou čeká kombinace lehčích a závažnějších skladeb - od Händelových a Pucciniho árií přes Schuberta, Lehára či muzikálové melodie Rodgerse a Hammersteina až po Měsíčku na nebi hlubokém.
"Když mám někde recitál, snažím se to namíchat tak, aby si každý přišel na své. V Praze lidé nejprve uslyší trochu italské opery, načež nás operety a Schubert přenesou do starého Rakouska-Uherska a nakonec vše vyvrcholí českou hudbou," objasňuje dramaturgii večera.
Koncert
Renée Flemingová - soprán
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK
Elli Jaffe - dirigent
9. července, Smetanova síň Obecního domu, Praha
A protože do Prahy přijíždí v době, kdy pomalu začínají oslavy 30. výročí sametové revoluce, Flemingová si nemůže nevzpomenout na Václava Havla. "Byl přesně tím typem státníka s vizí, který nám dnes chybí. Smýšlel demokraticky a myslel na všechny," hodnotí Flemingová.
Na druhou stranu by ale nerada, aby koncert v Obecním domě vyzněl pateticky. "Z předešlých návštěv České republiky už vím, jak jsou tu lidé úžasně muzikální, jak zvlášť si potrpí na zpěv. Dodnes jsem ráda, že jsem před deseti lety kývla na pozvání oslavit v Praze dvacáté výročí sametové revoluce. A stejně tak je mi ctí se teď vrátit u příležitosti dalšího jubilea," uzavírá.
