Intoxikace Berliozem. Pražské jaro uvede velkolepé Te Deum pro orchestr a tři sbory

Dita Hradecká
10. 5. 2019 15:04
Schválně: co mají společného Beethovenova symfonie Eroica a Berliozovo Te Deum? Může za ně Napoleon Bonaparte. Jak známo, vídeňský skladatel svou třetí symfonii nejprve věnoval jemu. Když pak francouzský vojevůdce porušil ideály revoluce, Beethoven dedikaci škrtl.
Te Deum, dílo pro velký orchestr, tři sbory a varhany, před čtyřmi lety zaznělo v amfiteátru ve Vienne na jihovýchodě Francie.
Te Deum, dílo pro velký orchestr, tři sbory a varhany, před čtyřmi lety zaznělo v amfiteátru ve Vienne na jihovýchodě Francie. | Foto: Profimedia

O více než čtyřicet let později, v roce 1849, plánoval Hector Berlioz uctít císařovu vojenskou slávu sledem monumentálních kompozic, v nichž nechyběly vojenské bubny, salvy a bombastické sbory. Z konceptu, jenž měl zvukově otřást stěnami katedrály Notre-Dame, zbylo právě jen Te Deum, které má samo o sobě monumentální rozměry.

Skladatel Hector Berlioz.
Skladatel Hector Berlioz. | Foto: Pražské jaro

Smetanova síň Obecního domu, kde Te Deum zazní 15. května na festivalu Pražské jaro, je jediným koncertním sálem v metropoli, kam se vejde obrovský provozovací aparát. Tvořit jej bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Johna Nelsona, vyhlášeného znalce Berliozova díla. Na vokální party nestačí jedno těleso, a tak budou povoláni zpěváci a zpěvačky ze Slovenského filharmonického sboru, Kühnova smíšeného sboru i Kühnova dětského sboru.

Úvod večera má patřit koncertu pro violu, jemuž Berlioz dal programní název Harold v Itálii. Skladbu, kterou odmítl Paganini a poté toho hořce litoval, zahraje violista Karel Untermüller.

Sám se sebou spokojen

Hector Berlioz, jenž žil v letech 1803 až 1869, byl mužem hudby i pera. Jeho břitké kritiky − i když práci pro noviny z duše nesnášel − jsou dnes zdrojem informací o pařížském hudebním životě. Stejně tak autorovy paměti a bohatá korespondence.

V době kompozice a přípravy premiéry Te Deum si hojně psal s Franzem Lisztem, skladatelem podobné vizionářské povahy. "Ta záležitost s Te Deum je definitivní. Budeme mít, jak doufám, pečlivě připravené a grandiózní provedení, s nějakými 600 nebo 700 dětmi ve třetím sboru," napsal.

Premiéra byla naplánována na květen 1855 a Berlioz se modlil, aby byl kostel sv. Eustacha v Paříži plný, "jinak zkrachujeme, ta věc bude stát sedm tisíc franků".

Te Deum laudamus − Tebe, Bože chválíme − je latinský slavnostní hymnus, jehož autorství je připisováno sv. Ambrožovi nebo sv. Augustinovi, sahá tedy hluboko do středověku. Místo má v denní liturgii i svátečních bohoslužbách.

V minulosti text zhudebnilo mnoho skladatelů − nejznámější je asi verze Marca-Antoina Charpentiera, dnes známá jako znělka soutěže populární hudby Eurovize. V Česku se samozřejmě uchytilo radostné Te Deum od Antonína Dvořáka. Ve Francii bylo Te Deum naopak tradičně prováděno jako díkuvzdání za vojenské úspěchy.

Sólista Harolda v Itálii

Karel Untermüller bude na Pražském jaru jako sólista vystupovat poprvé. Skromnost mají violisté asi přirozeně v povaze: však jde o instrument, který na sebe neupozorňuje ani v kvartetu, ani v orchestru, její rolí je "dobarvovat" zvuk.

"Myslím, že by zde sólista na sebe neměl strhávat pozornost jako v koncertu, ale měl by jen pokorně posloužit hudbě, což je těžké," hodnotí Untermüller náročnost Berliozovy skladby Harold v Itálii, kterou zahraje na koncertu 15. května.

"Nároky na interpreta jsou samozřejmě velké, ale především ve smyslu, jak se vůbec k tomuto dílu postavit. Nejedná se o tradiční formu koncertu, nýbrž o symfonii s violovým sólem," říká. Violisté jsou přesto rádi, že Harolda mají - v romantismu mnoho skladeb pro jejich nástroj nevzniklo.

Jak se podařila premiéra Berliozova díla, opět sděluje sám autor v dopisech přátelům, které rozeslal ještě plný dojmu. V očích tvůrce byla dokonalá skladba také dokonale provedena. 950 účinkujících, žádná chyba, ani moment zaváhání. "Bylo to kolosální!" Berlioz se uměl pochválit.

Kam se zpěváky

Rezervovanější postoj ke skladbě mají dnešní interpreti, kterým připadá příliš bombastická. "Podobné kompozice v historii existují, ale spíše jsou to pozdější díla. Berlioz byl v tomto novátor," říká sbormistr Jaroslav Brych, který se podílí na pražském provedení. "Berlioz byl fanatický zastánce velkých orchestrů a velkých sborů. Upřímně řečeno, nepovažuji to za moc šťastné, protože dnes je problém dát dohromady zpěváky. My to budeme dělat v počtu 90 dospělých, a tak, jak je koncipován orchestr, je možné, že ani to nebude dost slyšet."

Kühnův smíšený sbor, který letos slaví 60 let od založení, nemá takovou členskou základnu, proto byl na Pražské jaro povolán ještě Slovenský filharmonický sbor. "Zkoušet se bude separátně, poté proběhnou samostatné sborové zkoušky s dirigentem Johnem Nelsonem. Už nám poslal dost detailní připomínky k partituře," líčí sbormistr Brych praktickou stránku nastudování.

"Smetanova síň je ideální a asi jediný možný prostor, kde Te Deum uvést, ale bohužel zde není možnost sbory rozptýlit pro lepší akustický dojem. Pokud budeme všichni stát na jednom balkoně, budeme dost namačkaní," obává se Brych.

Podle něj byl Hector Berlioz velikášský, a tak na detailní práci se zvukem není prostor. Vše zkrátka zní hodně nahlas. Přesto se jedná o dílo pro sboristy náročné. "Berlioz byl dost bezohledný, evidentně nebral ohled na zpěváky. Ženský sbor je rozepsán do dvou sopránů, ale není možné to nechat zpívat jen sopranistky − rozsah je enormní. V tomto smyslu je to dost neprakticky napsané," popisuje sbormistr Brych.

Karel Untermüller bude na Pražském jaru jako sólista vystupovat poprvé.
Karel Untermüller bude na Pražském jaru jako sólista vystupovat poprvé. | Foto: Pražské jaro

Sbor je exponován od začátku do konce, přičemž Jaroslavu Brychovi ve skladbě chybí momenty zklidnění. "Pořád se to na vás řine," konstatuje, co je náročné také pro posluchače.

Srovnatelnou kompozicí je podle Brycha například Mahlerova Osmá symfonie, kde skladatel podobně bombasticky zhudebnil hymnus Veni sancte spiritus.

Brych dál hovoří o kondici českých a slovenských sborů. Ten Kühnův, jenž pravidelně zaskakuje za profesionální Pražský a Brněnský filharmonický sbor, je na rozdíl od nich tvořen amatéry − nikoli ve smyslu pěveckém, jen každý z členů má své civilní zaměstnání.

Protože sborová tradice u nás se nedá srovnat s tou německou nebo anglickou, zdejší sbory se potýkají s nedostatkem hlasů. "Jsou to vlny, někdy chybí tenoři, teď momentálně máme nouzi o spodní basy," konstatuje Jaroslav Brych.

Kühnův smíšený sbor má tedy permanentní konkurz a předzpívat může kdokoliv. Je to výzva − zazpívat si na Pražském jaru dílo, jako je Berliozovo Te Deum, musí být mimořádný zážitek.

Paganini zaváhal

Není pochyb, že ze Smetanovy síně Obecního domu bude publikum odcházet omámené: kdyby ničím jiným, tak zvukovou opulencí, kterou Berlioz nachystal a jíž se svými svěřenci provede skvělý dirigent John Nelson. Koneckonců za nahrávku Berliozovy opery Trójané vloni získal cenu ­Grammy.

Je dobře, že tento festivalový večer vybalancuje Berliozova skladba pro orchestr a sólovou violu Harold v Itálii, která je vizionářská poněkud odlišným způsobem.

Dirigent John Nelson.
Dirigent John Nelson. | Foto: Marco Borggreve

K jejímu vzniku dal skladateli podnět Niccolo Paganini, nejslavnější houslový virtuos 19. století, který však hrál také na violu. Berlioz píše, jaký skvělý nástroj Paganini vlastnil: byla to viola od Stradivariho. Prý si ale stěžoval, že nemá dost kvalitní hudby a Berlioz je podle něj jediný, komu ze současných skladatelů věří.

Berlioz se příležitosti chopil způsobem sobě vlastním. Jeho orchestrálnímu myšlení však nic nebylo vzdálenější než představa skladby, ve které bude jeden nástroj hrát oslnivá sóla na podkladě orchestrálního "koberce". Vskutku: výsledkem byla spíše symfonie se sólovou violou. Když Paganini ve skice spatřil svůj part, který se hemžil orchestrálními mezihrami, skladbu zklamaně odmítl. "Neobjednal jsem si pauzy, ale hudbu," řekl prý.

To už ale Berliozova invence jela naplno. Inspiraci mu poskytla poema Childe Haroldova pouť od Lorda Byrona.

Vizionářský Berlioz

(Pořádá festival Pražské jaro)
Obecní dům, 15. května

Kompozice nakonec není tak popisná jako například známá Fantastická symfonie, skladatel si z námětu "vypůjčil" některé motivy a nálady. Ačkoli premiéra Harolda v Itálii, jak Berlioz skladbu pojmenoval, byla úspěšná, autor se zapřisáhl, že odteď bude svá díla dirigovat sám.

A co slavný − a ješitný − Paganini? Kompozici slyšel až čtyři roky po premiéře. A okouzlila ho. Po koncertě vtáhl Berlioze na pódium, poklekl před ním a políbil mu ruku za nadšeného aplaudování publika. Inu, jsme v romantismu. Ještě hezčí pozdrav ale jistě byl šek na dvacet tisíc franků, který Berliozovi za pár dní přišel poštou od Paganiniho.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Festival Malá inventura začal udílením cen České divadelní DNA

Asociace nezávislých divadel Českých republiky, režisér Jakub Čermák za inscenaci souboru Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10 se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Ocenění za dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo, cenu za podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Předáním cen ve čtvrtek večer v pražském divadle Studio Hrdinů začal 18. ročník festivalu Malá inventura. Ten na více než 20 místech v Praze nabídne pět desítek inscenací, potrvá 10 dnů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Irský premiér Leo Varadkar podal demisi

Irský premiér Leo Varadkar ve čtvrtek podal demisi. V čele vlády nicméně zůstane do doby, než se podaří zvolit jeho nástupce. V Irsku se na počátku února konaly předčasné parlamentní volby. Tři velké strany získaly zhruba stejný počet mandátů a cesta k vytvoření nové vlády je vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti složitá. Kvůli rozložení sil není vyloučené ani to, že se budou konat další předčasné volby.

Poslanci takzvaného Dáilu, tedy dolní komory irského parlamentu, se ve čtvrtek sešli na ustavující schůzi. Podle očekávání se žádné ze tří velkých stran nepodařilo získat dostatek hlasů, aby byl její kandidát zvolen novým premiérem.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Tesla může vykácet část lesa na pozemku pro továrnu u Berlína, rozhodl soud

Americký výrobce elektromobilů Tesla může pokračovat v kácení lesa na pozemku nedaleko Berlína, kde chce vybudovat první továrnu v Evropě. Rozhodl o tom dnes berlínský vrchní správní soud, který zamítl stížnosti dvou ekologických organizací. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, informovala agentura DPA.

Přípravu pozemku na výstavbu továrny v braniborské obci Grünheide, která leží několik kilometrů jihovýchodně od německé metropole, pozastavil vrchní správní soud v pondělí, aby mohl posoudit stížnosti ochránců přírody. Dnes rozhodl, že americká firma splnila všechny zákonné požadavky nutné ke kácení lesa. Před začátkem vegetačního období hodlá Tesla vykácet borovicový les na rozloze 90 hektarů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nové Mexiko žaluje internetovou společnost Google, firma prý sbírala osobní údaje školáků

Generální prokurátor Nového Mexika Hector Balderas zažaloval americkou internetovou společnost Google. Tvrdí, že firma v tomto státě získala osobní údaje školáků, čímž porušila jejich právo na soukromí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Google podle Balderase využil řadu svých produktů, jako je například e-mailová služba Gmail, ke sběru informací o studentech ve věku do 13 let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

Balderas již předloni podal podobnou žalobu na Google a několik dalších technologických podniků, ve které firmy obvinil z nezákonného sběru údajů z mobilních aplikací určených dětem. Firmy pochybení popírají, na rozhodnutí soudu se stále čeká.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na "naprosté očištění".

Zdroj: ČTK
Další zprávy