Oba byli podepsáni pod nedávným dopisem, který vyjadřoval pochyby nad tím, kam bude Operu Národního divadla vést norský režisér Per Boye Hansen. Ten na Kofroňovo místo nastoupí 1. srpna.
Silvia Hroncová dnes jako důvod svého kroku uvedla "dlouhodobě nevyjasněnou situaci spojenou s novou sezonou, rozdílné názory na budoucí směřování opery, na její organizační a personální strukturu a obsazení i chod opery".
"Pan ředitel Národního divadla Jan Burian má na věci jiný pohled a já ho ve své pozici dosud respektovala, ale v souvislosti s napjatou situací v opeře, která vyvrcholila otevřeným dopisem řediteli divadla, který podepsalo téměř 350 zaměstnanců opery, tuto situaci a vypjaté pracovní prostředí dále nemohu akceptovat," doplnila Hroncová. Svou rezignaci již doručila řediteli Janu Burianovi.
Ten včera potvrdil odchod Petra Kofroně, který svůj post opustil dva měsíce před koncem funkčního období. "Bereme jeho rozhodnutí na vědomí a děkujeme mu za dosavadní spolupráci, které si vážíme," řekl Burian, který do 31. července dočasně přebírá Kofroňovy kompetence. Od 1. srpna se funkce ujímá norský režisér Per Boye Hansen.
Ve středu večer mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk doplnil také reakci na odchod Hroncové. "Mrzí nás, že se nevyrovnala s dlouho připravovanými změnami, které jsou přirozenou součástí vývoje kulturní instituce," uvedl mluvčí.
Podle něj ředitel Jan Burian od začátku informoval Hroncovou o chystaných krocích a s její spoluprací počítal. "V dohledné době oznámíme jméno nového správního ředitele Opery," dodal mluvčí činohry.
Petr Kofroň i Silvia Hroncová byli signatáři dopisu, ve kterém zaměstnanci a umělci Národního divadla 13. května žádali vysvětlení okolností Hansenova nástupu do funkce uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery.
V dopise řediteli divadla Janu Burianovi položili 31 otázek k vizi a směřování Opery Národního divadla a Státní opery. Dopis podepsalo 339 osobností včetně vedení opery, sólistů, dirigentů, členů orchestru Národního divadla, členů orchestru Státní opery, členů sboru Národního divadla, členů sboru Státní opery a dalších.
"Připravíme formou otevřeného dopisu odpověď, která bude obsahovat i ta fakta, která jsou všeobecně známa z otevřených zdrojů nebo o kterých jsme měli za to, že jsme soubor opery informovali prostřednictvím ředitelky Opery Národního divadla a Státní opery," uvedl Burian v reakci na dopis.
Norský divadelní režisér Per Boye Hansen v únoru uvedl, že chce posílit mezinárodní postavení Opery Národního divadla, oživit historii české opery, zvýšit počet nových produkcí a profilovat umělecké soubory Opery Národního divadla a Státní opery.
"Opera by neměla být uzavřená pouze pro znalce, obdivovatele krásných hlasů a fanoušky pěveckých hvězd. Společnost by ji měla vnímat jako svoji důležitou součást a zajímat se o ni. A my se naopak zajímáme o dění ve společnosti," řekl Hansen letos v březnu Hospodářským novinám. Tou dobou se v Praze několikátým měsícem seznamoval se stavem instituce a uvažoval, kam posunout soubor, který po Kofroňovi přebere.
"Potřebujeme navázat intenzivnější dialog s kvalitními dirigenty, režiséry i zpěváky," řekl Hansen, podle něhož může Opera Národního divadla hrát důležitější roli na evropské scéně, než tomu bylo dosud. Tou dobou také ještě Hansen počítal s tím, že bude s Petrem Kofroňem dál spolupracovat. Kofroň se měl starat o operní program Nové scény Národního divadla, zaměřené na moderní a současnou operu.
Hansenův tým, do něhož patří i německý dirigent a budoucí hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, se soustředí na znovuotevření historické budovy Státní opery po generální rekonstrukci. Divákům se má Státní opera poprvé představit slavnostním operním gala 5. ledna 2020.
Hansen na univerzitě v Oslu vystudoval divadelní vědu, pak studoval operní režii v německém Essenu. Od dubna 2012 do července 2017 byl uměleckým ředitelem Norské národní opery, která se vypracovala mezi přední operní scény a roku 2015 v Londýně obdržela Mezinárodní operní cenu v kategorii Nejpřístupnější scéna.
Kvůli neshodám s tehdejším uměleckým ředitelem Opery Národního divadla Kofroněm odstoupil z funkce hudebního ředitele Opery Národního divadla v roce 2014 Robert Jindra.
Petr Kofroň byl uměleckým ředitelem Opery Národního divadla a Státní opery od srpna 2013. Jako dirigent zde nastudoval operu Aloise Háby Nová země (2014), Musorgského Borise Godunova (2015), Giordanova Andreu Chéniera (2016) a Kašlíkův Krakatit (2017).
Silvia Hroncová působila jako ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery od roku 2013. Předtím byla generální ředitelkou Slovenského národního divadla a ředitelkou Divadelního ústavu v Bratislavě.
