Viktor Ullmann byl významný skladatel, pianista a hudební kritik židovského původu. S vlastními díly poprvé vystoupil v roce 1923 a ve dvacátých a třicátých letech napsal mimo jiné i díla komorní hudby, smyčcové kvartety, symfonie a čtyři opery "Cizinec", "Pád antikrista", "Peer Gynt" a "Rozbitý džbán".
V průběhu své profesní kariéry působil jako hudební vedoucí několika významných divadel v Praze a Curychu a také pracoval pro Československý rozhlas. Po nacistické okupaci Prahy byl Ullmann internován v Terezíně, kde se jako mnoho jiných vězňů podílel na pořádání "kulturních volnočasových aktivit". Premiéry své opery se nedožil, protože byl v jednom z posledních transportů dopraven do Osvětimi a tam zavražděn.
Opera "Císař Atlantidy Smrt abdikuje" je podobenstvím o moci, smrti a záhubě. V důsledku totální války nařízené císařem Overallem se Harlekýn, představitel života, a Smrt cítí zbyteční a potupení. Smrt se vzepře a odpírá spolupráci, nikdo již nemůže zemřít a císař Overall vidí, že v důsledku vzpoury Smrti je jeho moc omezena. Představení svým zpracováním zpřítomňuje osud mnoha zavražděných terezínských autorů. Pod režijním vedením Cornelie Heger se na opeře podílel mezinárodní tým mladých lidí, hudebníků a pěvců, kteří jsou studenty či absolventy předních německých uměleckých škol.
Premiéra inscenace proběhla 12. listopadu v Berlíně. Projekt vznikl za podpory Goethe Institutu, Česko-německého fondu budoucnosti a Fondu sociální kultury. Mimo jiné připomene i desítky skvělých hudebníků a skladatelů, kteří nalezli svou smrt v Osvětimi.
