Metr na operu Jiřího Černého: Maximální úspěch Glassova operního minimalismu

Foto: Met
Jiří Černý Jiří Černý
24. 11. 2019 16:33
Metropolitní opera uvádí Achnatona od Philipa Glasse. Newyorští kritici se shodují, že hudba nejslavnějšího žijícího skladatele nikdy nezněla líp. Posluchači sobotního přímého přenosu do českých kin americké kritiky patrně nečetli, přesto třeba pražský Světozor byl plný jako při Tosce. Že bychom konečně přišli na chuť minimalismu?

Dalo to práci. Už řediteli a scénografovi Danielu Dvořákovi. Roku 1999 v pražské Státní opeře uvedl Glassův Pád domu Usherů a čtyři roky nato v Národním divadle jeho Krásku a zvíře. Nad autorovou hudbou k filmu Koyaanisqatsi sice už od 80. let minulého století jásali rockoví fanoušci, ti se ale do operních statistik nepočítají.

Amerika byla vůči kontroverznímu, letos dvaaosmdesátiletému baltimorskému rodákovi pochopitelně vstřícnější a pohotová.

Met mu v roce 1976 s režírujícím spolutvůrcem Robertem Wilsonem uvedla pětihodinovou operu pro neoperní zpěváky Einstein na pláži. Toho času devětatřicetiletý Philip Glass, skladatelsky vyškolený v Paříži u Nadii Boulangerové, už měl v hlavě plán operní trilogie. Druhý díl, Satjágrahu, věnoval v roce 1980 zakladateli moderní Indie Maháthmovi Gándhímu, a třetí egyptskému faraonovi Achnatonovi.

Obě opery zhlédli diváci v 70 zemích světa už za současného ředitele Metropolitní opery Petera Gelba.

Posléze nejúspěšnější Achnaton měl evropskou premiéru v březnu 1984 ve Stuttgartu. Tamní menší prostor si vynutil i skromnější nástrojové obsazení, například bez houslí. (Proto také coby sólista tuto sobotu o přestávce přenosu promluvil první violista.) Český podíl na oné premiéře odvedla Marie Koupilová Tichá v posledním jednání jako jedna ze šesti Achnatonových dcer.

Od té doby je Achnaton nejhranější ze všech Glassových oper a hudebních divadel. Často bývá, stejně jako celá autorova trilogie, srovnáván s tetralogii Richarda Wagnera Prsten Niebelungův. Glass ale počínaje libretem mířil jinam, ne k historickému bájesloví, ale k základním otázkám současné společnosti, nazíraným skrze nejdůležitější osobnosti. Pocházel také z odlišných poměrů. Zkraje se živil jako taxikář a v dobách nouze se k tomu povolání musel vracet.

Achnatona tuto sobotu z newyorské Met přenášelo 23 českých kin. | Video: Met

Pokud snad někdo chtěl v Achnatonovi hledat romantiku na způsob Aidy, v sobotu musel být zklamán. Třebaže se příběh odehrává 1400 let před Kristem, pojednává o pokusu zavést jiné státní zřízení.

Po smrti svého otce Amenhotepa Třetího nový faraon místo mnoha bohů zavádí náboženství jediného Slunečního boha a mění si jméno na Achnatona. Staví nové město a stanoví i jiné životní a umělecké zásady. Prostě odřízne Egypt od ostatního předkřesťanského světa.

Anthony Roth Costanzo jako Achnaton.
Anthony Roth Costanzo jako Achnaton. | Foto: Met

Proti němu vystupují kněží a jimi ovládaný dav. Achnaton zůstává osamocen se svou ženou Nefertiti a matkou, královnou Teje. Nakonec je zabit, faraonem se stává Tutanchamon a obnovuje polyteistické náboženství.

Ani na pohled opera Achnaton není žádná Aida. Žádní koně, povozy, kopie původních rouch.

Aby náročné, leč pouze několikavěté libreto drželo pohromadě s dějovými převraty a rozjímavou hudbou, plnou pochmurných nálad a myšlenek, britský režisér Phelim McDermott v Met vymyslel originální výtvarné a pohybové řešení. Do inscenace, původně uskutečněné ve spolupráci s Anglickou národní operou a Losangeleskou operou, zapojil v choreografii Seana Gandiniho takřka všudypřítomné žongléry s míči.

Kostymér Kevin Pollard je oblékl a namaskoval do podob rozpraskaného kamene. Ve střídaném rytmu a tempu hudby, dirigované pevně a neefektně debutující Američankou Karen Kamensekovou, měl a zosobňoval davové nálady až po závěrečný rozpad Achnatonových představ.

Anthony Roth Costanzo jako Achnaton zpívá árii z druhého dějství opery. | Video: Met

Souhra barev, tvarů, materiálů, pohybů a zvuků patřila k estetickým vrcholům dosavadní historie přímých přenosů z Met.

V tak dokonale připraveném prostředí musela být pro všechny sólisty radost tvarovat své role. Vládl faraon Achnaton, americký kontratenor Anthony Roth Costanzo. Vším: celkovým intelektem (zpěvák je vystudovaný muzikolog), mimozemsky křehkým, oduševnělým zjevem, volným pohybem, jakým připomínal i nám dobře známé režie Roberta Wilsona, ale především nebeským zvukem. Kdo nevěřil v existenci nosné lyrické árie v minimalistické opeře, při Achnatonově modlitbě v druhém jednání se nestačil divit.

Mohutnější a barvitější mezzosoprán Nefertiti, někdejší profesionální basketbalistky J'Nai Bridgesové, sametově zasvítil v milostném dvojzpěvu a v posluchači vzbudil velká očekávání do budoucna.

Islandská sopranistka Disella Lárusdóttir dala poněkud statické roli královny přinejmenším krásnou barvu do závěrečného trojhlasu.

Snímek z Achnatona v Met.
Snímek z Achnatona v Met. | Foto: Met

Mezi několika slovy ze starých jazyků z egyptské oblasti, posluchači nesrozumitelných, nedůležitých a ostatně ani v titulcích nepřekládaných, vysloveně zvonila mluvená angličtina sedmatřicetiletého broadwayského herce a prototypu mužnosti Zacharyho Jamese v roli Amenhotepa a písaře.

To nejpodstatnější nakonec: pokud někdo nezná operní tvorbu Philipa Glasse, můžeme mu závidět. Má před sebou mnoho krásy.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy