Karlovy Vary - Programový tým karlovarského festivalu sází na mládí a talentované tvůrce. V hlavní soutěži se objevují převážně debutanti nebo autoři druhých snímků. A kdybychom chtěli hledat nějakého společného jmenovatele v jinak žánrově i tematicky pestrém výběru, řekli bychom, že převážně jde podle anotací o subtilní psychologické studie hrdinů, kteří se ocitli na životní křižovatce, nebo přímo v krizi.
Zavedené jméno v branži mají snad jen čtyři režiséři z dvanácti. Nejznámějším uchazečem o Křišťálový Globus je Polák Jan Jakub Kolski, který do Varů přivezl film s tajemným názvem Zabít bobra. Kolski před lety úspěšně objel světové festivaly s povedenou adaptací zdánlivě nezfilmovatelného románu Witolda Gombrowicze Pornografie. I jeho nový film se odehrává na venkově, kam přijíždí podivínský samotář, kterému do života vstoupí žena. Pořadatelé slibují postavu z rodu Daniela Plainviewa (Až na krev) či estébáka Antonína z Pout.
Napodobí Polski film Rok ďábla?
Mezi zkušené tvůrce patří i Marco Tulio Giordana, který v Thermalu představí kroniku bouřlivých událostí kolem jedné z nejdivočejších událostí italských dějin s názvem Román o jednom masakru. Připomene záhady kolem vyšetřování bombového útoku na Piazza Fontana, při němž v prosinci 1969 zahynulo 17 lidí.
A mezi zavedené filmaře je nutné už počítat také Marka Najbrta, který se už chystá s hereckým dreamteamem ve složení Liška - Matonoha - Polášek - Daniel - Budař dobýt Thermal a ovládnout karlovarské večírky.
O filmu zatím není moc známo, ale kdyby se na vítězství dalo tipovat v sázkových kancelářích, moc bych neváhal a vlastenecky bych nějakou tu korunu na tenhle film vsadil. Postmoderní mystifikace oscilující mezi fikcí a dokumentem bude žánrovým zpestřením soutěže a před lety s podobným typem filmu vyhrál Petr Zelenka s Rokem ďábla.
A teď ti festivaloví greenhorni. Velmi zajímavě se podle traileru rýsuje režijní debut Lucie Carrerasové Nashledanou, tati. Vypráví o mladé Pilar, která se po smrti otce, na nějž byla fixovaná, začne propadat do světa vzpomínek a obsedantních představ.
Asi nejmladší z celé sestavy je rakouský režisér Hüseyin Tabak - ročník 1981. Na festivalu se syn kurdských imigrantů bude prezentovat absolventským snímkem Tvoje krása nemá cenu… Do vyprávění o dvanáctiletém tureckém chlapci, který se ve Vídni potýká s dospíváním, láskou i hledáním svého místa ve světě, možná obtiskl i své vlastní zážitky. Uvidíme, jestli se do snímku promítne něco z poetiky jeho učitele z vídeňské filmové školy Michaela Hanekeho.
Lepší skóre než v minulých letech
Chválu už jsem slyšel na adresu dalšího debutanta Ektorase Lygizose. Mladý aténský filmař natočil alegorický příběh o současné ekonomické krizi s tajemným názvem Chlapec pojídající ptačí zob.
Mnohem prozaičtější název má Kamion, soutěžní příspěvek dalšího třicátníka Rafaëla Ouelleta. Quebecký tvůrce pracoval dříve jako střihač, respektive kameraman filmů Denise Cotého. Na Febiofestu mluvil Coté o svých kolezích z frankofonní části Kanady jako o velmi silné generaci: intimní příběh o dvou synech, kteří pomáhají svému otci dostat se z deprese poté, co zažil dopravní nehodu, může být jedním z nenápadných klenotů soutěže.
Stejně jako Henrik debutujícího Martina Lunda, o němž anotace říká: „Navzdory blížícímu se narození prvního potomka dělá všedně vyhlížející třicátník Henrik vše pro to, aby si zachoval iluzi konvencemi nespoutaného mládí. Za jeho nejapným vtipkováním se však schovává prázdnota člověka, jenž okolnímu světu uniká za pomoci ironie." Něco mi říká, že by se mi tento film mohl trefit do vkusu.
Soutěž se asi ani letos nestane v očích festivalových návštěvníků tou nejatraktivnější sekcí. Někdo by možná cynicky poznamenal, že je to sekce, která ve Velkém sále zabírá prostor zajímavějším filmům. Ale sám za sebe musím říci, že letos mě dobrá polovina snímků z výběru velmi zaujala, což je mnohem lepší skóre než v minulých letech. Sázka na filmařské nováčky je sympaticky odvážná.
