Od vody foukal ve čtvrtek večer chladný vítr, nebe v odstínech šedé, padající šero krátce po deváté. Návštěvníci roztroušení po celém areálu Red Islandu aka Branické louky se začali shlukovat okolo hlavní stage.
Když J.A.R. s mírným zpožděním spustili, dolehlo to až do Red Zone, kde si všichni užívali soutěže spojené s propagací nejmenované značky cigaret, zatímco chudáku djovi Jokeovi nikdo příliš nevěnoval pozornost...
Roman Holý, Dan Bárta, Michael Viktořík, Ota Klempíř & spol vědí, co dělají, protože to dělají už dlouho - přestože si z toho dělají srandu. Už od začátku bylo jasné, že tenhle high voltage funk dřív nebo později rozhýbe každého.
Ačkoli nejprve se zdálo, že teplota stoupá na jevišti mnohem strměji než v hledišti. Kapela si toho všimla taky a zaujala specificky "tak trapně namachrovanej, až je to vlastně sympatický" postoj.
"Jestli tomuhle říkáte ovace, tak to si teda jenom myslíte," pronesl Viktořík. "To jste nějaký Pražáci? Si tady připadám jak v Brně! Co v Brně? To by byla urážka Brna!" doplnil Klempíř.
Od té chvíle, zdálo se, začalo obecenstvo reagovat na šílení na pódiu o něco vroucněji. Aplausem byly samozřejmě odměněny hity jako Neviděli mou funku, Už mizí pryč je... Hanka z Homo Fonkianz nebo Jsem pohodlný z Nerváku, ale i zběsilá sóla dvou saxofonů a jednoho pozounu, která svým andělským hlasem "moderoval" Dan Bárta.
Asi tak ve druhé třetině svého půldruhé hodiny trvajícího vystoupení J.A.R. pokřtili nové album. Novými skladbami prokládali v podstatě celý koncert - ovšem za všechny stačí snad zmínit skladbu Superpéro, která byla díkybohu zařazena až ke konci programu, když už bylo jistě po dvaadvacáté hodině...
J.A.R. to za ty roky šlape pořád stejně energicky. A navíc si svá vystoupení zcela evidentně užívají tam nahoře stejně, jako diváci pod nimi a to jen a jen pozitivně přispívá výsledné atmosféře.
Už ne tak pobavena se ale zdála indie kapela Living Room, která nastoupila po J.A.R. ("Po tom hnusnym funku", jak se vyjádřil frontman Petr Pliska.) Pravda, z davu se během necelé čtvrthodiny po skončení Holého party stal hlouček. Nicméně tak svěže britsky znějící kytarové songy, jaké Living Room umějí předvést, by si možná zasloužily vřelejší prezentaci.
Za to v Red Zone zábava nekončila. Dj Soulcheck bavil minimálně stejně dobře jako slaďoučký drink s názvem Red Morning od té slaďoučké blondýnky za barem...
