Praha - Režisér a scenárista Jan Švankmajer dokončil svůj snímek Přežít svůj život, který vznikl animací fotografií herců a byl doplněn hranými dotáčkami. Psychoanalytická komedie je příběhem muže žijícího jeden život v realitě a druhý ve snu. Zatím má film elektronickou podobu, která prochází úpravami technického rázu. Premiéru bude mít po prázdninách.
Zároveň s tím zahájil v pražské Galerii U Betlémské kaple výstavu s názvem EVAŠVANKMAJERJAN. Ta obsahuje jeho surrealistické objekty, obrazy jeho před pěti lety zesnulé manželky - a právě koláže a fotomontáže použité v nejnovějším filmu.
"Je tu samozřejmě malá část toho, co jsme s manželkou společně představili v roce 2004 na výstavě Jídlo v Jízdárně Pražského hradu. Mám tu řadu prací i z letoška. A protože jde o expozici prodejní, vybíral jsem pro ni věci, jichž jsem ochoten se v nejhorším případě i vzdát," říká Švankmajer.
Výstava připomíná letošní nedožité sedmdesátiny jeho ženy - malířky, keramičky, loutkářky a filmové výtvarnice. A vlastně i jeho vlastní loňské pětasedmdesátiny. V Galerii U Betlémské kaple je přístupna do 20. května.
Retrospektivu díla předních českých představitelů surrealistického hnutí druhé poloviny 20. století Evy a Jana Švankmajerových zhlédlo před šesti lety na Hradě přes 10.000 lidí. Oba výtvarníci na ní soustředili přes 600 exponátů a výstavu koncipovali jako manýristickou kunstkameru.
Obrazy, objekty, kresby, sny, koláže keramiku, loutky, lásky, básně, fotografie, fetiše, grafiku, rébusy či dokumenty představili v deseti prostorech tak, aby se tematicky prolínaly.
Bytostný surrealista Švankmajer je jedním z mála českých filmařů, jehož znají a považují si i v zahraničí. K jeho dílu se hlásí světoví tvůrci včetně Jean-Pierra Jeuneta, Tima Burtona či Terryho Gilliama.
V roce 1988 natočil svůj první celovečerní film, adaptaci známé knihy Lewise Carolla Něco z Alenky. Stejně tak se hlásí k E. A. Poeovi či markýzu de Sade. V 90. letech se postupně odklonil od čisté animace a začal ji kombinovat s hereckou akcí.
V Česku byl coby nekompromisní autor dlouho zakazovaný a opomíjený. V poslední době ale získal několik cen na Českých lvech a na festivalu ve Varech za celoživotní dílo.
