Íránský režisér: Revoluce nefunguje, proto musím točit filmy

Barbora Roubalová
31. 7. 2015 18:00
Mohsen Makhmalbaf navštívil Letní filmovou školu v Uherském Hradišti, kde rozšířil rozsáhlou sbírku ocenění, která sbírá po celém světě. Domů do Íránu se však vrátit nemůže.
Íránský režisér Mohsen Makhmalbaf.
Íránský režisér Mohsen Makhmalbaf. | Foto: Makhmalbaf Film House

Uherské Hradiště - Bývalý partyzán, fanoušek Milana Kundery, otec filmové rodiny a držitel více jak 120 mezinárodních cen. Nejen to vystihuje íránského režiséra Mohsena Makhmalbafa, který navštívil 41. ročník Letní filmové školy v Uherském Hradišti.

Uznávaný režisér se kromě slavnostního udělení výroční ceny zúčastnil několika debat s návštěvníky a "odučil" také jednu filmovou lekci. Kromě zkušeností spojených s filmem se podělil i o to, jak se žije a tvoří v zemi s diktátorským režimem.

Makhmalbaf se narodil v chudé rodině, takže už od dětství musel pracovat. Do svých sedmnácti let vystřídal třináct zaměstnání. Že bude jednou režisérem, ho ani ve snu nenapadlo. „Vychovávala mě především babička, která byla velmi nábožensky založená. Dokonce odsuzovala filmy a věřila, že ti, co chodí do kina, budou v ráji odmítnuti,“ říká íránský režisér.

V sedmnácti letech se už politicky angažoval a bojoval proti režimu monarchy Pahlavího. „Byl jsem partyzán a fanoušek Che Guevary. Mým snem bylo zabít krále,“ popisuje sám sebe Makhmalbaf. Poté, co pobodal policistu, byl mučen a na čtyři a půl roku uvězněn.

Film může změnit svět

„Přečetl jsem ve vězení snad dva tisíce knih. Začal jsem také uvažovat o filmu jako o nástroji, který by mohl změnit svět k lepšímu. Když jsem se pak dostal na svobodu, byl jsem z výsledků revoluce zklamaný,“ přiznává režisér. „Jeden diktátorský režim svrhli, a okamžitě byl nastolen nový. To je v Íránu taková tradice,“ dodává.

Uvědomil si, že kultura je pro změnu režimu nesmírně důležitá, protože dokáže připravit společnost na demokracii, změnit myšlení lidí. Proto točím filmy,“ vysvětlil režisér, jehož nejoblíbenějším spisovatelem je Milan Kundera.

Na Letní filmovou školu v Uherském Hradišti přivezl svůj nejnovější film Prezident, který je právě o tom, co se stane, když je svržen diktátor. Makhmalbaf úmyslně nepopisuje konkrétní revoluci. Používá momenty z dění v Sýrii, Libyi, Egyptě, Iráku, Afghánistánu, Rusku nebo na Ukrajině.

Snímek natáčel v Gruzii s gruzínskými herci. „Film byl v podstatě nízkorozpočtový. Sami herci cítili potřebu, aby takový film vznikl. Pracovali za symbolický honorář nebo úplně zadarmo,“ popisuje režisér.

Trailer k filmu Prezident | Video: Makhmalbaf Film House

„Dělám filmy, které přináší poselství. Mnozí mi vyčítali, že jsem ho v Prezidentovi nemusel předávat tak přímočaře. Já ovšem netočím jen pro intelektuály. Potřebuji, aby to pochopili všichni,“ vysvětluje Makhmalbaf. Nadčasovost pak podle něj dodávají filmu metafory, kterých ve své práci hojně využívá.

Makhmalbafovy filmy i knihy jsou dnes v Íránu zakázány, o něm samém se smí mluvit jen negativně. „Moje svoboda je v tomto smyslu omezena. Nesmím jet ani do států, které s Íránem sousedí,“ říká režisér.

Z rodné země odešel před deseti lety po nástupu radikálního prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda. Učil mladé filmaře v Afghánistánu, kde se na něj pokusili spáchat atentát. Podobě dopadlo i jeho působení v Tádžikistánu. Útočištěm se pro rodinu Makhmalbafových stala až Evropa. Nejprve žili v Paříži, z níž se přestěhovali do Londýna. I tak má od policie zprávy, že už mu mnohokrát někdo usiloval o život.

Filmařina jako rodinný podnik

Jeden z nejvýraznějších íránských režisérů natočil zatím třicet snímků. Pouze do třech z nich obsadil profesionální herce. Filmařině se věnuje i zbytek jeho rodiny. „Ve filmu Prezident se moje manželka podílela na scénáři, dcera mi dělala asistentku a syn se věnoval produkci a zvuku. Máme sice filmovou společnost, ale nevnímáme to jako byznys. Je to náš život,“ popisuje osmapadesátiletý režisér.

Kromě celovečerních filmů točí i dokumenty. V Uherském Hradišti uvedl Salaam Cinema, který je o konkurzu na jeho vlastní film. Vznikl zcela spontánně při skutečném konkurzu, na který po nepatrném inzerátu v novinách přišlo pět tisíc lidí. Íránská vláda pak tento způsob hledání herců v celé zemi zakázala.

„Svého času byl Makhmalbaf v Íránu hvězdou. Režisér Abbas Kiarostami dokonce natočil film Detail, v němž se hlavní hrdina vydává za Makhmalbafa, aby se dostal do bohaté rodiny. Celé se to skutečně stalo,“ říká íránský filmový kritik Mehdi Abdollahzadeh.

Kromě Prezidenta a Salaam Cinema mohli diváci v Uherském Hradišti zhlédnout další dva kusy z Makhmalbafovy dílny. Snímek Gabbe, který je vizuální básní vycházející z perských mýtů, a dlouho ztracený film Cyklista, jehož kopii objevil režisér před několika lety v Paříži. Jde o skutečný příběh muže, který sedm dní a sedm nocí jezdil na kole, aby získal peníze na léčbu pro svou těžce nemocnou manželku.

 

Právě se děje

před 35 minutami

Při sebevražedném atentátu v Afghánistánu zemřelo dvacet lidí. Exploze vážně poničila nemocnici

Nejméně 20 lidí zemřelo ve čtvrtek při sebevražedném atentátu v afghánském městě Kalát, které je správním střediskem provincie Zábul na jihu země. Dalších přibližně 90 lidí utrpělo zranění, informuje agentura AP s odvoláním na místní úřady. K útoku se přihlásilo militantní hnutí Tálibán. Při explozi nákladního auta s výbušninami byla vážně poničena kalátská nemocnice. Podle Tálibánu byla cílem útoku budova patřící vládní zpravodajské službě. Agentura AP připomíná, že Afghánistán zažívá útoky ze strany Tálibánu od krachu mírových jednání se Spojenými státy téměř každý den.

Další zprávy