Recenze - Zdaleka ne vyprodaná Tesla Aréna, před kterou zaparkovali motorkáři své stroje, v úterý tleskala texaské skupině ZZ Top. Většinu návštěvníků koncert uspokojil, ale šlo o naplnění očekávaného než o životní zážitek. Legendární trojice si v den, kdy začínalo její evropské turné, sportovní terminologií řečeno, vybrala oddechový čas.
ZZ Top mají nejlepší léta dávno za sebou. To bylo jasné léta před začátkem včerejšího koncertu. Koneckonců ze starých dob žije spousta skupin, proč by zrovna texaská trojice měla být výjimkou. Problém byl ale v tom, že kapela hrála na půl plynu. To nejlepší předvedla až ve druhé polovině vystoupení, respektive na jeho konci.
První část večera patřila skupině The Cell, která se v čele s americkým frontmanem snažila rozhicovat natěšené publikum, ale málokoho zajímala. Po právu; až standardně česká směs zbytečně komplikovaných, zato velmi popisných bluesrockových skladeb měla daleko menší ohlas než krátce poté v pauze puštěná hitovka T'N'T od stejnosměrných protinožců.
Občas si na The Cell někdo zatančil, ale čekalo se na hlavní hvězdy. ZZ Top přišli po celkem snesitelné pause, krátce před devátou. Očekávaná mega show ale nenastala.
Velmi stroze vypadající stage doplňovala jen projekční obrazovka, před ní stály dva osamocené mikrofony a velká bicí souprava. Vřelé přivítání následovaly dvě odzívnuté písně, až hit Pincushion byl trochu o něčem jiném.
Nicméně celou první polovinu vystoupení se publikum chovalo až nezvykle tiše: potlesk mezi skladbami samozřejmě nechyběl, ale větší ovace si vousaté trio muselo vskutku zasloužit.
Ostatně jejich přístup byl podobně vlažný. Téměř nulovou komunikaci s publikem snad měla zachránit trapná vložka s přizvanou dámou, ale naučená odpovídačka se nejen nepovedla, navíc trapně bolela. Muchas gracias by asi stačilo; naštěstí se už v češtině nepokračovalo.
Následovala dlouhá bluesová pasáž, při které nezbývalo než se věnovat pozorování nevypsané soutěže o nejlepší air guitar vystoupení v publiku. A že adeptů na vítěze bylo opravdu hodně!
A když už to téměř vypadalo na malér roku, kapela za to najednou vzala a začalo být živo. Nezaujatý divák se nestačil divit, že jde o stejné sdružení. Hendrixova Foxy Lady to nastartovala a pak až do konce přídavků šlo o zábavné vystoupení klasiků, byť pořád valnou část atmosféry dotvářely dobové klipy na obrazovce za pódiem.
Škoda, že to podobně nešlo od začátku. Nečekaná nejistota a záhy ukončené skladby ale hovořily o výsledku jednoznačně. Ne že by se jednalo o úplný trénink, ovšem první koncert turné se dal bezpochyby poznat.
Tleskání snad při každém stoptimu to nedohnalo, ostatně nedošlo ani na pověstné tanečky obou vousáčů, jinak nedílnou součást ZZ show. Valné většině publika to nevadilo, konečný aplaus byl vlastně vřelý.
Hodně fanoušků si přišlo na svoje, byť se proklamovaných devadesát minut určitě nehrálo. Možná měli ZZ Top štěstí, že si dali zahřívací kolo právě v Česku, kde očekávaní na výkony "legend" nejsou tak velká.
Jinak by asi většina publika nelála jen na to, že neslyšeli slavné Viva Las Vegas, ale hlavně na to, že jejich hrdinové první poločas jen "odchodili".
